BRUSEL Evropská komise včera učinila ostrý úvodní výkop ke schůzce šéfů zemí unie v Bruselu, když navrhla zvýšení krytí bankovních vkladů drobných střadatelů na 100 tisíc eur. Právě finanční krizi a její dopady tento summit řeší.
Brusel navrhuje zvýšení garancí ze současných 20 tisíc eur na 100 tisíc během jednoho roku – jako nástroj, jak posílit důvěru lidí v kapitálový trh. Byť tah řadě zemí vyhovuje, jde přímo proti dřívější dohodě ministrů financí a zejména pak čtyřce liberálnějších zemí včetně Česka. Minulý týden se šéfové státních kas dohodli na garancích ve výši 50 tisíc eur, protože proti dvojnásobku, k nelibosti většiny bloku, ostře vystoupili Češi, Lotyši, Finové a Švédové. Tah komise v první den summitu se proto vykládá jako taktika, jak odbojnou čtveřici přitlačit ke zdi a vyjít vstříc přání většiny.
Předpokládá se vypjatá debata. Zmíněná čtyřka zemí v uplynulých dnech zkritizovala krok zemí, které oznámily, že poskytnou garance za 100 % kapitálu v bankách, protože to považuje za nesystémové opatření narušující férovou soutěž, a pravděpodobně se jí nebude líbit ani návrat ke stotisícové garanci.
Jedině pod podmínkou zrušení neomezeného krytí hodlá na poslední návrh komise kývnout český ministr financí Miroslav Kalousek. „Pro Českou republiku takový návrh není příliš výhodný, protože námi přijatých 50 tisíc eur pokrývá již 97 % vkladů drobných střadatelů,“ řekl Kalousek. „Byli bychom ochotni přistoupit na tento návrh, ale za předpokladu, že na něj přistoupí všechny země a zároveň žádný stát nepřijme absolutní garance,“ dodal.
Kromě krytí peněz v bankách se čekal start vypjaté výměny názorů i kvůli plánu, jak se postavit ke změnám klimatu. Firmy a také někteří politici kvůli dopadu kapitálové krize na ekonomiku tlačí na zmírnění pravidel, která mají vést ke snížení emisí CO2 v Evropě v roce 2020 o pětinu.
Nabito ostrými tu má zejména Polsko. Požaduje postupný náběh nákupu emisních povolenek elektrárnami, a nikoli plný aukční prodej od počátku, což lze přeložit jako ochranu uhelných elektráren od ztráty zisku a spotřebitele od potenciálního růstu cen energií. Polský ministr zahraničí Radek Sikorski přijel do Bruselu s větou, že jde o „velmi složitou hru“, a pokud bude Polsko nuceno přijmout balíček klimatických plánů beze změn, „použijeme svoje veto“.
S odporem nejsou Poláci osamoceni. Skupina osmi středo- a východoevropských premiérů podepsala včera odpoledne dopis, v němž na svoje západní kolegy apeluje, aby vzali v potaz, že k největšímu snížení emisí skleníkových plynů došlo v 90. letech v prostoru bývalého východního bloku „za vysokých ekonomických a sociálních nákladů“. Mezi signatáři sice chyběli Češi, ale hlavně z taktických důvodů – kvůli budoucímu předsednictví. S požadavkem postupného nákupu emisních povolenek pro svůj energetický sektor jinak naprosto souhlasí.
***
„Byli bychom ochotni přistoupit na tento návrh, ale za předpokladu, že na něj přistoupí všechny země a zároveň žádný stát nepřijme absolutní garance.“
Polský ministr zahraničí Radek Sikorski přijel do Bruselu s větou, že „jde o velmi složitou hru“
O čem se bude mluvit na summitu
* šéfové států a vlád se budou zabývat v první řadě dopady a možnými řešeními současné finanční krize. Řada států se ve snaze uklidnit situaci na trzích rozhodla napumpovat do nich miliardy eur pomoci. * účastníci summitu by se měli zabývat i opatřeními pro boj s klimatickými změnami. * řeč by měla přijít i na osud Lisabonské smlouvy o reformě unijních institucí. Dokument, který v červnu v referendu odmítli Irové, měl původně patřit mezi hlavní nosné body jednání. Musel ustoupit finanční krizi. *Českou republiku zastupují například premiér Mirek Topolánek, vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra a ministr financí Miroslav Kalousek.
čtk
O autorovi| Kateřina Šafaříková, stálá zpravodajka LN
