Dosud pokaždé bylo školství jen okrajovým tématem všech politických stran a vyjednávání o vládě. Teprve letos se stalo téměř tématem číslo jedna. Trojkoalice TOP 09, ODS a VV se už na prvních schůzkách shodla na nutnosti zavést školné na vysokých školách. Už je jasné i to, jakou formou by ho měli studenti splácet a že půjde ruku v ruce se zavedením půjček a stipendií. Přitom jeho nejvyšší možná hranice bude 10 tisíc korun za semestr. Každá škola si výši poplatku určí sama.
Vyjednávači se shodli i na definování školského standardu - tedy jasných cílů, které by měl každý žák v určitém vzdělávacím stupni zvládnout. Páťáky a deváťáky by tak čekaly srovnávací zkoušky. Jejich nezvládnutí by na postup žáka do dalšího ročníku nemělo mít žádný vliv. Výsledky srovnávací zkoušky by sloužily hlavně pro školy a pro rodiče. Hodnoceno by bylo i to, kolik je ve škole integrovaných žáků. Z testování by vznikla závěrečná zpráva, která by jasně ukázala úroveň práce v každé škole.
Strany mají jasno i u státních maturit: zastavovat je nebudou. Počkají na výsledek říjnové generálky.
Nejasnosti ale i v tomto resortu zůstávají. Do jednání K9 zřejmě poputují dvě témata, obě z dílny Věcí veřejných. Jedním je navýšení nástupního platu učitelů na 20 tisíc korun a zavedení funkce „tajemník pro školství“. Šlo by o nestraníka, kterého by jmenoval prezident a jenž by garantoval dlouhodobou koncepci školství.
