Zatím nám studenti neubývají Pokud jde o Vysokou školu finanční a správní, Šenkýřová zásadnější propad zájmu zatím nepřipouští. „Na prezenční bakalářské ani magisterské úrovni jsme žádný úbytek nově přijímaných studentů nezaznamenali. Spíše naopak. O magisterské studium v denní formě je ve srovnání s loňským rokem ještě vyšší zájem. Pokud jde o kombinované studium, aktuálně registrujeme oproti loňskému roku statisticky nevýznamný úbytek. Zatím ale nejenže neskončilo přijímací řízení, které potrvá asi do půlky září, neproběhly ani zápisy do vyšších ročníků, takže nevíme, jaká bude skutečnost tam.“
Není ovšem vyloučeno, že někteří z těch, kteří skončili první ročník, do druhého třeba nenastoupí. Pokud zaměstnavatel přestane platit školné, vezmou je na svá bedra sami studenti? Podle rektorky má Vysoká škola finanční a správní v kombinované formě studia (při zaměstnání) asi 15%studentů, jimž hradí poplatky zaměstnavatel.
V tomto ohledu mohou soukromé školy závidět školám veřejným, kde převažují studenti prezenčního studia (dříve se říkalo denního). Tam by se krize projevit nemusela. Přestože náklady nejsou zanedbatelné (je třeba platit dojíždění, bydlení, stravu, pomůcky), může menší nabídka volných míst na trhu práce rozhodnutí studovat veřejným školám dokonce nahrávat. Sociální výhody vyplývající ze statusu studenta, který neplatí školné, jsou totiž zajímavé samy o sobě. Jiná situace ale nastane v následujících letech, až se projeví silný pokles počtu čerstvých maturantů. To pak může mít dopady i na prezenční studium.
Čeští pedagogové budou muset zvládnout učit v angličtině „Úbytek studentů však může mít nejen negativní dopady,“ myslí si Jaroslava Šenkýřová. „Záleží na tom, jaký úhel pohledu zvolíte. Státní rozpočet si oddechne, ale školy budou mít zamotanou hlavu. Pro menší soukromé vysoké školy, které mají jen stovky studentů, může pokles do prvních ročníků v desítkách studentů, bude-li se opakovat v několika letech po sobě, znamenat fatální ohrožení. Zejména při zajišťování dostatečné kvality poskytovaného vysokoškolského vzdělání.“ Vysoké školy s tisíci studenty na tom budou přirozeně lépe.
Podle Šenkýřové existuje do nepříznivé budoucnosti minimálně jedna možnost, jak mohou vysoké školy nahradit výpadek českých studentů: studenti ze zahraničí. Takoví, kteří budou schopni studovat v češtině či angličtině, když se na to školy včas připraví. „Chce to ,pouze‘ akreditovat větší množství oborů v angličtině. Pokud ovšem čeští pedagogové zvládnou kvalitně učit v tomto jazyce,“ váhá Šenkýřová. Vysoká škola finanční a správní začínala před deseti lety mezi prvními soukromými vysokých školami s 330 studenty. V nastávajícím akademickém roce chce překročit počet 5500. Za léta, která uplynula mezi tím, vzniklo na českém „písečku“ 46 soukromých vysokých škol, a tím se vytvořila obrovská konkurence. V červnu akreditovala VŠFS jako první soukromá ekonomická univerzita doktorské studium v oboru Finance.
