Debata představovala příležitost pro diskusi nad tím, jaké jsou vize Bratislavy v budoucnosti a pro vyjádření názorů na současné trendy. Nejprve se diskutující snažili dojít k odpovědi na otázku: Co stojí před námi a co chceme – jaké jsou hrozby a jaký rozvoj preferujeme? Druhým hlavním tématem bylo dilema, zda Bratislavu dále geograficky rozšiřovat, nebo koncentrovat výstavbu uvnitř hranic města.
O budoucnosti města debatovali hlavní architekt Bratislavy profesor Štefan Šlachta, vedoucí Institutu Urbanismu a územního plánování na Fakultě architektury Slovenské technické univerzity profesor Bohumil Kováč, sociolog Miroslav Tižík a publicistka a občanská aktivistka Zora Pauliniová. Moderátorkou debaty byla architekta Kaja Miková. Štefan Šlachta otevřel debatu tím, že definoval evropské město, jeho funkce a také to, jak je důležité diskutovat jeho rozvoj s obyvateli.
Zora Pauliniová srovnala rozvoj Bratislavy s podobnými evropskými městy a zdůraznila, co Bratislava zatím postrádá: kvalitní územní plán, neexistující plán ekonomického a sociálního rozvoje, dopravní regulace, vizi rozvoje zeleně...
Štefan Šlachta až do konce diskuse nedokázal její argumenty vyvrátit a uchyloval se k obecným frázím.
Po úvodní debatě následovaly otázky publika a vyjádření vizí zúčastněných. Publikum souhlasilo s paní Pauliniovou. Většina hlasů byla v otázkách rozvojových plánů velice skeptická a byly kritizovány omezené možnosti občanů zapojit se do rozhodování i velké tlaky investorů. Proč lidé věří populistům?
Tato veřejná debata se konala o deset dní později na stejném místě. Panelisté byli opět čtyři, diskutujících přišlo přibližně čtyřicet.
Panelisty byli fotograf a reportér týdeníku Týžden Andrej Bán, ředitel Institutu pro veřejné otázky a politolog Grigorij Meseznikov, publicista a aktivista z nevládní organizace Fair Play Alliance Peter Kunder a historička ze Slovenské akademie věd Marina Zavacka.
Debatu moderoval publicista Juraj Kusnieri. Setkání otevřel moderátor provokativní otázkou: Co je špatného na politikovi, který naslouchá hlasu veřejnosti? Panelisté se shodli, že nic. „Nebezpečí ale začíná hrozit, pokud je konání politika neliberální. Na Slovensku existuje politický populismus. Problémy s ním začnou tehdy, když je pravda politické většiny brána za jedinou možnou pravdu,“ upozornil Meseznikov.
Peter Kunder zmínil definici populismu a Marina Zavacka provedla historickou exkurzi k počátkům populismu v devatenáctém století. Prezentovala svůj názor na to, proč lidé věří populistům – obyčejní lidé mají rádi jednoduchá řešení. Problém začíná, když populisté přestanou být konsistentní – slíbí například všem sociálním vrstvám vše, co vyžadují, ale sliby pak nemohou splnit. Andrej Bán uvedl mnoho příkladů z Balkánu. Zdůraznil, že populisté nejsou snadno čitelní lidé. Konají intuitivně, ale jejich činy nejsou systematické. Panelisté také zmínili důležitou roli médií, která slouží jako multiplikátor moderního populismu.
Závěr debaty byl věnován budoucnosti – co lze dělat proti tomu, aby populisté opět nevyhráli volby. Odpovědi se pohybovaly v rozmezí – mobilizovat všechny voliče, počkat, až budou voliči otráveni neplněním slibů, podporovat občanské aktivity. Většina hlasů z publika vyjadřovala nespokojenost s populisty ve slovenské vládě, volala po lepším vzdělávání mladé generace.
