Už nikdy nechci zažít to, co jsem zakusil minulou sobotu na Bazalech. Vidět zlomené kluky na hřišti a svěšené hlavy deseti tisíc fanoušků, to je vážně maras. Našim hráčům nelze nic vyčíst. Vždyť během šesti dnů hráli třetí ligový zápas, do toho se rozpadla stabilní stoperská dvojka Bolf-Neuwirth, a navíc si Mario přivodil otřes mozku. To by položilo i Barcelonu.
Celou sezonu jsme hráli prakticky ve stejné sestavě a bez vážných úrazů, a najednou ve finále taková spoušť. Ten nahoře si beztak na sebe letos vzal sparťanský dres a odvrátil se od nás. Je potřeba se oklepat a sezonu dorvat do zdárného konce. Zítřejší výhra v Příbrami by v každém případě znamenala obrovský úspěch, ať už to na Letné dopadne jakkoli.
Mám sice bujnou fantazii, ale když vím, že teplický trenér Plíšek se otevřeně hlásí k sparťanství a spousta jeho svěřenců za rudochy hrála, myslím, že je vymalováno. Teplice budou hrát podobné statisty jako Most před třemi lety. Našemu katovi – boleslavskému Táborskému – ať potom u večeře zaskočí flákota, kterou ho pohostí kamarádíčkové z Letné.
Na závěr palba do Vršovic. Osobně jsem přesvědčen, že ředitel Bohemky Přibyl to od počátku pekl s majiteli klubu a moc dobře věděl, kam se myšlenky byznysmenů ubírají. Takhle zaprodat klub, stadion a fanoušky, to je vážně hnus. Četl jsem rozhovor s brankářem Sňozíkem a ten soustu věcí nazval pravými jmény. Klokani, nevzdávejte to a znovu zachraňte svůj klub!
O autorovi| DANIEL ROJAN, Autor (41) je zatvrzelý konzervatista a hrdý Chachar, který ví, co znamená milovat svůj klub.
