Pondělí 23. května 2022, svátek má Vladimír
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Bulharské čekání na Godota

Česko

Divadlo Bez zábradlí uvedlo českou premiéru hry Christa Bojčeva Orchestr Titanik

Bulharská dramatika se na našich jevištích zrovna často neobjevuje, a to dokonce ani tehdy, pokud jde o autora tak prestižního, jakým je Christo Bojčev. Zatímco jeho první mezinárodně úspěšná hra Plukovník Pták měla v režii Petra Lébla českou premiéru v Divadle Na zábradlí v roce 1998, po dalším jeho textu Orchestr Titanik z roku 1999 sáhlo až nyní Divadlo Bez zábradlí. Zároveň v inscenaci poprvé uvedlo na scénu významného slovenského scénografa Jozefa Cillera také jako režiséra.

Černá komedie s filozofickým přesahem

Bojčevova hra představuje v dramaturgické linii divadla náročnější pokus, jako by tematicky vyrovnávala (a není to poprvé) některé bulvární tituly, které jsou divácky atraktivní. Jde sice také o komedii, ale dost černou, s mnoha absurdními prvky, řadou intelektuálních narážek a jistým filozofickým přesahem. I když je autorův záběr někdy příliš extenzivní, a občas se dokonce nevyhne ani tomu, aby se pochlubil vlastní vzdělaností (což zvláště kontrastuje s předstíranou nevědomostí v jeho rozhovoru otištěném v programu), daří se mu vytvořit celkem kompaktní tvar, který nepostrádá originální momenty. Zvláště tam, kde zdařile mísí iluzi a realitu, přičemž klade v nečekaných, ale přesných detailech nástrahy divákovu vnímání.

Příběh čtyř bezdomovců, do jejichž života vstoupí tajemný Harry, se tak stává reflexí současného života, do jehož hektičnosti a bezskrupulóznosti se odmítají zařadit. Nejsou to však revoltující outsideři, na vlastním údělu mají lví podíl. Jejich rezignace je projevem lenosti a pohodlnosti, schopnosti sám pro sebe obhájit i neobhajitelné a nakonec před světem utéct do alkoholového snu o svobodě a štěstí. Na opuštěném nádraží čeká čtveřice na vlak, jenž nikdy nezastaví, a nacvičuje loupežnou transakci, která se nikdy neuskuteční.

Z vlaku naopak vypadne iluzionista, mág a dirigent jejich osudů Harry, který je provede - kam vlastně? Možná totiž vůbec neexistovali a byli jen sebeprojekcí Doka, jenž zde zůstává poslední a bez průvodce, aby sám čekal na svého Godota (i když se tomu Bojčev energicky brání, ta inspirace Beckettem se prostě nabízí).

Jozef Ciller - scénograf připravil režisérovi Jozefu Cillerovi téměř prázdný prostor, v němž je určující herecká akce. Neporadil mu ale se symbolem projíždějícího vlaku, který se zde realizuje únavně stereotypně a opravdu nenápaditě stroboskopem. Možná právě soustředění na precizní hereckou charakteristiku postav vedlo k rezignaci na bohatší scénický výraz. Postavy samy o sobě mají určité zařazení a některé osobité rysy, ale podstatné je, jak se hercům podaří je autenticky ztvárnit.

V Divadle Bez zábradlí hraje sice špička souboru, ale právě ta autenticita jako by tady do značné míry chyběla. Nejcivilněji působí Bohumil Klepl jako Luko, dokonce i s jistou mírou insitnosti, která tomuto trochu naivnímu železničáři tělem i duší dobře padne. Karel Heřmánek je v roli Meta silnější v agresivních polohách, v těch komediálnějších se trochu dává svádět okamžitou diváckou reakcí. Zdeněk Žák zvláště ve druhé části inscenace zbytečně přehrává svůj tragický vztah k medvědici Kátě a Vanda Károlyi-Konečná, která zřejmě dostala Ljubku jako zajímavý protiúkol, si s ním bohužel moc neporadila. Hvězda Cikánů působí zcela nevýrazně, jako by jen dotvářela pánský kolorit. Na svém místě je ovšem Oldřich Navrátil (Harry), trochu velkohubý žvanil a trochu Osud, postava reálná i mytická, cirkusový šantala i průvodce životem a smrtí.

***

Jejich rezignace je projevem lenosti a pohodlnosti, schopnosti sám pro sebe obhájit i neobhajitelné

HODNOCENÍ LN ***** Christo Bojčev: Orchestr Titanik Překlad: Stojan Černodrinski Režie a scéna: Jozef Ciller Kostýmy: Mária Cillerová Hudba: Róbert Mankovecký Divadlo Bez zábradlí, česká premiéra 16. října

Autor:

Půst, občas večeře, čtyři kávy denně. Jak jíst podle výživového poradce Havlíčka

Premium Strava ovlivňuje nejen naši váhu či kondici, ale i náladu a zdravotní stav. Ostatně až dvě třetiny všech nemocí mají...

Vláda má 20 korun z každého litru benzinu, říká šéf sítě levných čerpacích stanic

Premium Nikoho nenechají na pochybách, že tohle je nízkonákladová firma, kde se nehýří. Okázalost tu nemá místo. Spolumajitel...

Všechno vymyslela Škrlová. Je to hlava manipulace, říká režisér Síbrt

Premium Před patnácti lety Česko šokovala kuřimská kauza. Týrání malých chlapců nejbližšími příbuznými i podivná role „Aničky“....

Kolik utratí průměrná česká rodina a jak tyto náklady snížit?
Kolik utratí průměrná česká rodina a jak tyto náklady snížit?

Podle diskuzí na eMimino.cz průměrná čtyřčlenná rodina utratila v roce 2021 za jídlo a drogerii průměrně 10-17 000 Kč. Tedy až 204 000 Kč ročně....

Mohlo by vás zajímat