Etnické napětí v zemi se stupňuje, ozbrojené střety se množí. Nacionalisté již v několika městech založili „protiromské hlídky“
SOFIE/PRAHA Stovky Romů ozbrojených sekerami a noži vyrazily do ulic jedné ze sofijských čtvrtí. Zničili několik aut a zaútočili na čtyři muže údajně připomínající skinheady. Vše měla být odveta za surové napadení jednoho z členů jejich komunity právě příznivci tohoto hnutí.
O pár dní později v nedalekém Samokově dokonce skončila bitka mezi Romy a Bulhary smrtí sedmnáctiletého romského chlapce Asparucha. Tak vypadá v posledních dnech situace v Bulharsku. Vláda sice odmítá, že by v zemi docházelo ke stále intenzivnějšímu etnickému pnutí, incidenty posledních dní jdou však již nad rámec běžných výtržností.
Vše údajně začalo v neděli 12. srpna, kdy asi třicet skinheadů napadlo tři Romy. Jeden z nich musel být odvezen do nemocnice se zlomenou čelistí. Právě v reakci na tento incident vyšlo o den později asi 400 Romů, včetně žen a dětí, do ulic sofijské čtvrti Krasna Poljana s pokřikem Smrt Bulharům! Zapalovali popelnice, vtrhli do nejbližší kavárny, kde rozbíjeli židle a stoly a poté zaútočili na čtyři muže s vyholenými hlavami.
O příčinách „povstání“ od té doby diskutují bulharská média i politici. Romové sami tvrdí, že se chtěli jen bránit před gangy skinheadů, kteří je neustále napadají. Pozadu nezůstává ale ani druhá strana. Před týdnem byly v několika bulharských městech založeny „protiromské hlídky“ – nacionalistická Dobrovolnická garda. Zatím má jen minimálně členů, v Sofii asi 35, její příslušníci však operují i v Plovdivu a Velikém Tarnovu. Jejich cílem je údajně „bránit rodiny, majetek a životy před invazí cikánů“. Jejich uniformy ne náhodou nápadně připomínají Hitlerjugend.
„Během posledních sedmnácti let jsme byli svědky cikánského teroru,“ uvedl Bojan Rasat, vůdce bulharských nacionalistů, kteří stojí za založením gard. Hlídky budou podle něj složeny z „mladých, fyzicky zdatných a odvážných vlastenců“. Trénovat je prý mají bývalí vojáci, policisté a hasiči. Peníze na gardy chtějí nacionalisté získat ze soukromého sektoru, ale i od nevládních organizací.
Jen na několik dní se situace v zemi uklidnila. Na začátku tohoto týdne se však nový konflikt mezi Romy a Bulhary rozhořel ve městě Samokov. Asi v 11 hodin večer se střetly na jednom z tamních náměstí dvě skupiny mladých. Nejdříve se jen slovně napadaly, vše se ale rychle změnilo v obrovskou bitku. Dva lidé byli zraněni, z nichž jeden – romský chlapec – silně krvácel, a zemřel ještě před příjezdem sanitky. Podle svědků šlo o rvačku Bulharů s Romy, policie to ale odmítá potvrdit.
Brutální smrt romského teenagera vyhnala o den později do ulic přes tisíc samokovských Romů. „Romský chlapec byl ubit k smrti nějakými rváči. Byl zatažen do rvačky a to ho stálo život,“ komentoval úterní incident Cvetelin Kančev z romské strany Euroroma. „V Samokově jde o pátý případ za posledních sedm let, který skončil smrtí Roma,“ dodal.
„Jde o mnoho věcí najednou – je tam etnické napětí, sociální problémy i diskriminace romských komunit,“ citovala agentura Reuters Emila Koena z Helsinského výboru. „Romská ghetta jsou jako sud prachu. Stačí jen málo a explodují. Neočekávám ale, že by se násilí nějak dále šířilo po zemi... Bulharským Romům schází solidarita, kterou například měli výtržníci ve Francii před dvěma lety,“ dodal.
Policie nikoho nezatýká
I když bulharská vláda odmítá oba incidenty spojovat, romští politici jsou jiného názoru. „Romská revolta v sofijské Krasné Poljaně a zabití romského chlapce v Samokově jsou jen jedněmi z mnoha příkladů etnické netolerance, která zde panuje. Tyto incidenty nelze oddělovat,“ citoval server novinite.com romského politika Tomu Tomova.
V reakci na znepokojenou veřejnost ministr vnitra Rumen Petkov tento týden v pondělí oznámil, že proti podněcovatelům násilností zasáhne „s maximální tvrdostí v rámci zákona“. Nikoho z aktérů útoků ale policie dosud nezatkla – podle bulharských médií i kvůli obavám, že by mohla být některou ze stran obviněna z diskriminace.
V Bulharsku žije přes 650 tisíc Romů, 71 procent z nich je nezaměstnaných. Dvě třetiny z nich musí vyžít s méně než 100 leva na měsíc, 68 procent jich nemá ukončené základní vzdělání. Již několik let fungují v Bulharsku projekty, které by měly Romy více začlenit do společnosti. Jak ale říká Antonia Šeljaskovová, která vede Centrum pro menšiny na Balkáně, v poslední době se vzájemné vztahy mezi Romy a slovanskými Bulhary spíše neustále zhoršují.
