Ty mají posílit pravomoci národního parlamentu v evropských záležitostech, což požadoval německý ústavní soud. Po předpokládaném schválení zákonů druhou parlamentní komorou Spolkovou radou 18. září by měl Lisabonskou smlouvu posvětit i německý prezident. Ještě ji neratifikovaly ani Irsko, Polsko a Česko. Irsko čeká opakované referendum, v Česku a Polsku nepodepsali smlouvu prezidenti.
Včera schválené zákony mají německým zákonodárcům zajistit podíl na provádění změn unijních politik, popisují budoucí spolupráci mezi Spolkovým sněmem a spolkovou vládou v evropských záležitostech i spolupráci mezi federální úrovní a jednotlivými spolkovými zeměmi v záležitostech EU.
Pro normy hlasovali poslanci vládních křesťanských i sociálních demokratů, liberální FDP a Zelených. Proti byli politici postkomunistické Levice, která Lisabonskou smlouvu odmítá jako takovou.