Německá armáda na prahu historické reformy: parlament schválil zkrácení povinné vojny z devíti na šest měsíců, někteří politici hovoří i o jejím úplném zrušení.
BERLÍN/PRAHA Máme zrušit povinnou službu? A budou nám tedy stačit pouze profesionálové?
To jsou nyní zřejmě dvě klíčové otázky, které si v poslední době Němci často kladou při diskusi o budoucnosti své armády. Německé vojsko totiž nyní stojí na počátku zřejmě jedné z největších reforem poválečné éry.
Spolkový sněm již minulý týden schválil zkrácení povinné vojenské služby a civilní služby z dosavadních devíti na šest měsíců a do budoucna je navíc jednou z variant i úplné zrušení odvodů.
Ministr obrany Karl Theodor zu Guttenberg (CSU) navíc podle agentur uvažuje o postupném zeštíhlení armády ze současných asi 250 tisíc mužů a žen možná až na 150 tisíc vojáků. Stotisícová redukce by přitom měla jít napříč různými částmi armády. (Mužů sloužících základní vojenskou službu bylo loni asi 61 tisíc, profesionálních vojáků a vojáků, kteří si smluvně povinný výcvik protahují, úřady registrovaly asi 188 tisíc.) Ke změnám nutí peníze...
Co za změnami stojí? Prvním hybatelem pro nutnost reforem jsou zřejmě peníze. Jen od zrušení odvodů si Guttenberg údajně slibuje roční úsporu až ve výši 400 milionů eur. „V následujících letech musíme uspořit miliardy. Šetření bez reforem ale není myslitelné,“ podotkl Guttenberg. Ministrovým záměrům se však dostalo různorodého přijetí.
Kupříkladu liberálové z FDP, kteří spolu s konzervativním blokem CDU/CSU sedí ve vládě, jsou zvláště zrušení branné povinnosti naklonění. Guttenbergovy plány se zamlouvají i opozičním Zeleným a postkomunistické Levici.
Naopak kancléřka Angela Merkelová (CDU) je spíše proti. Věří totiž, že její voliči si zachování odvodů přejí. „Reforma, která by vedla ke konci vojenské služby, se teď opravdu nedá zdůvodnit jen nutností šetřit a už vůbec ne prosadit za tři dny,“ podotkla. I šéf bavorské CSU Horst Seehofer je zastáncem názoru, že povinná vojenská služba má v Německu své místo.
... a jiná bezpečnostní situace Pod nutnost změnit strukturu vojska se zadruhé ale podepsal i „čas“. Zatímco v dobách studené války měly odvody a udržování rezervistů své jasné důvody, které souvisely se soupeřením dvou znepřátelených bloků v Evropě, nyní je vše jinak. Varšavská smlouva zanikla, naopak NATO přijalo mnohé bývalé sovětské satelity.
Německo se proto podobně jako jiné státy soustřeďuje na zahraniční mise - v současnosti hlavně na Afghánistán. Nebezpečí pramenící z útoku armády jiného státu na starém kontinentu tak prakticky neexistuje. Obskurní zábavy branců Konkrétním dopadem pak je to, že v Německu v současnosti nikdo neví, jak smysluplně naplnit dobu, kterou lidé v armádě tráví. Odvedenci si stěžují na to, že se v kasárnách v Německu nudí. Vymýšlejí proto často i obskurní nápady.
Na internetu jsou například podle týdeníku Der Spiegel k vidění videa, na kterých si rekruti dají na záda helmu a předvádějí želvu.
Na dalším videu je zase zachycený voják, který v plynové masce tančí na techno hudbu. Partnera přitom pro něj představuje koště.
Podobné kratochvíle působí zvláště křiklavě, když se vezme v úvahu to, že Němci nyní zároveň citlivě prožívají nasazení svého vojska v Afghánistánu. Od roku 2001 v této zemi Německo - v současnosti zde má více než 4000 vojáků - ztratilo několik desítek lidí.
Zda skutečně Němci zruší povinnou vojenskou službu a jak daleko půjdou plány na redukci armády, je zatím ve hvězdách. Guttenberg pouze oznámil, že na začátku září představí více variant pro budoucí uspořádání bundeswehru.
Plány by podle něj měly s povoláváním branců „částečně počítat a částečně nepočítat“. Spolková vláda nyní také navíc zjišťuje, co by zmenšení počtu vojáků znamenalo pro schopnost Německa působit v zahraničních misích.
***
NĚMECKÉ VOJSKO Početní stav * Mužů sloužících základní vojenskou službu bylo loni asi 61 tisíc, profesionálních vojáků a vojáků, kteří si smluvně povinný výcvik protahují, úřady registrovaly asi 188 tisíc. * V minulém roce bylo v Německu podle informací týdeníku Der Spiegel skoro 43 procent odvodových řízení ukončeno verdiktem: neschopen vojenské služby.
