Írán opět jako hrozba? Teherán mohutně zbrojí. Jeho první jaderná elektrárna se blíží spuštění
TEHERÁN/PRAHA „Odpočítávání jaderné elektrárny v Búšehru začalo, gratulujeme,“ prohlásil šéf ruské jaderné agentury Rosatom Sergej Kirijenko, který v sobotu v Íránu přihlížel tomu, jak inženýři z obou zemí začali vkládat palivo do jaderného reaktoru v Búšehru v jižní části země.
Tento akt se přitom podle agentur stal milníkem v íránském jaderném programu, který vzbuzuje mnohé kontroverze. Stavba zahájená před několika desítkami let by však zřejmě nebyla dokončená, kdyby se do projektu nevložili v 90. letech Rusové.
„Navzdory všem tlakům, sankcím a nesnázím, které nám způsoboval Západ, jsme svědky nastartování největšího symbolu íránských mírových jaderných aktivit,“ vyhlašoval hrdě šéf íránské agentury pro atomovou energii Alí Akbar Salehí. (Dění v Búšehru navíc vysílala i íránská televize a chystají se i celonárodní oslavy.) Salehí svými slovy narážel na to, že Západ již dlouho Teherán podezírá z toho, že se pokouší vyrobit jadernou zbraň. OSN ostatně kvůli íránským aktivitám v nukleární oblasti uvalila na Teherán již několikero sankcí. Američané ale nyní pouze vcelku mírně uvedli, že reaktor nepředstavuje riziko pro šíření jaderných zbraní. Britové zase podotkli, že vždy respektovali právo Íránců na civilní jaderný program.
Proč kvůli Búšehru, který by měl začít produkovat elektřinu zhruba do měsíce, nevypuknul žádný velký poplach? Experti upozorňují, že elektrárna za miliardu dolarů prý fakticky Írán k výrobě jaderné bomby nepřiblíží. Důvodů je několik. Na výrobu nukleární zbraně je podle odborníků nutné uranové palivo obohacené na více než 90 procent. Naproti tomu uran v Búšehru je obohacený na 3,5 procenta.
Problematická je tak nyní zcela jiná věc: vlastní íránská zařízení na obohacování uranu. Teherán nedávno oznámil, že do konce března příštího roku chce začít budovat již třetí zařízení, které zpracovává uran na palivo pro jaderné elektrárny. Jediný fungující podnik tohoto druhu je nyní v Natanzu v centrální části země, kde bylo v únoru zahájeno obohacování uranu na úroveň vyšší než 20 procent – oficiálně jako palivo pro výzkumný lékařský reaktor v Teheránu.
Západ se proto zejména v souvislosti s touto činností obává, že by Íránci rozšířenou technologii mohli využít pro jaderné bomby. Teherán ale tvrdí, že jaderný program má sloužit jen k mírovým účelům. Búšehr však Západu nevadí i proto, že obohacený uran pro reaktor bude dodávat Rusko, které zároveň bude vyhořelé palivo i odvážet.
Búšehru má navíc přísně kontrolovat Mezinárodní agentura pro atomovou energii, která již hlídala i vložení paliva do jaderného reaktoru. I přesto Američané až donedávna jisté námitky proti Búšehru měli. Podle BBC je však stáhli kvůli tomu, aby Rusko hlasovalo v OSN pro poslední várku sankcí proti Íránu. Ruský přístup k íránskému problému se ostatně od toho západního liší. Moskva doufá, že právě Búšehr přiměje Írán více spolupracovat s mezinárodním společenstvím. Izraelská diplomacie se bouří Izraelské ministerstvo zahraničí ale íránskou akci odsoudilo. „Je absolutně nepřijatelné, aby země, která tak nestydatě porušuje (mezinárodní dohody), užívala plodů jaderné energie,“ uvedl úřad. USA se alespoň snažily Izraelce uklidňovat tím, že Írán je stále „12 měsíců od jaderné zbraně“.
Bývalý velvyslanec USA při OSN republikán John Bolton varoval, že vložení paliva do reaktoru změnilo strategické kalkulace. Letecký útok, ať už ze strany Západu či Izraele, by prý mohl způsobit rozšíření radiace. Část expertů má však pochybnosti ohledně bezpečnosti samotného zařízení. Írán se totiž nepřipojil k příslušné mezinárodní konvenci, která určuje standardy pro bezpečnost jaderných elektráren.
***
ŠÁHŮV NÁPAD * Jaderná elektrárna v Búšehru je prvním zařízením tohoto druhu nejen v Íránu, ale v celém regionu. Leží u přístavního města Búšehru na pobřeží Perského zálivu v jihozápadním Íránu. * Výstavbu, kterou zahájily německé firmy, nařídil v 70. letech tehdejší vládce Íránu Mohammad Rezá šáh Pahlaví. Po íránské islámské revoluci však Němci vycouvali a projekt se i díky íránsko-irácké válce zadrhl. * V 90. letech se do věci vložili Rusové. Stavba prvního lehkovodního reaktoru o výkonu 1000 megawattů byla oficiálně ukončena loni v únoru, Rusko do Búšehru navezlo 82 tun uranu obohaceného o 1,6 až asi 3,5 procenta. Zařízení za miliardu dolarů začne elektřinu produkovat prý asi za měsíc. Má ale pokrýt jen 2,5 procenta íránské spotřeby.
