Sobota 23. října 2021, svátek má Teodor, Theodor
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Bush se loučí, jako začal: stylem „po mně potopa“

Česko

Bílý dům schvaluje na poslední chvíli direktivy, které nahrávají těžařským a energetickým koncernům.

NEW YORK/PRAHA Začalo to v roce 1980 Jimmym Carterem. Porážka ve volbách tehdejšího prezidenta evidentně zaskočila.

Došlo mu, kolik z toho, co nasliboval, zbývá vyřídit, a zpanikařil. Poslední týdny v úřadě pak strávil horečnou prací.

Výsledek? Jeho administrativa navrhla a schválila v pekelném tempu tolik nových direktiv a úprav zákonů, že by to vydalo na spis o více než desetitisíci stranách. Šlo přitom o změny, které nepodléhaly schvalování Kongresu (v Carterově případě pokrývaly leccos - od vyhodnocování crash testů automobilů až po přístup k lékařským záznamům).

Na poslední chvíli schvalované direktivy vešly ve známost jako „půlnoční regule“ podle tzv. půlnočních soudců, které kdysi dávno (v 19. století) narychlo jmenoval tehdejší prezident John Adams. Od Carterových dob prezidenti na „půlnoční regule“ v jednom kuse nadávají. Aby s nimi nakonec sami vyrukovali.

Pozadu nezůstane ani George W. Bush. A všechno nasvědčuje tomu, že se definitivně rozhodl držet hesla „po mně potopa“. Úpravy a regule, které se na poslední chvíli chystá prosadit, jsou totiž značně kontroverzní - nahrávají velkým energetickým koncernům a komplikují postavení ochránců životního prostředí, kteří to napříště budou mít mnohem složitější, budou-li chtít prosadit například omezení rybolovu nebo těžby.

„Jestli patříte k těm, kterým nahnalo hrůzu prvních sto dní Bushovy vlády, pak ještě chvíli s hodnocením počkejte - až co přinese posledních sto dní jeho vlády,“ varoval v rozhovoru pro časopis Vanity Fair demokratický kongresman Edward Markey.

Proč si prezidenti nechávají tolik věcí na poslední chvíli? Vysvětlení je podle expertů několik - od megalomanie (každá administrativa se snaží mít vliv ještě dlouho poté, co ji vystřídá nová) až po chaos na úřadech (z federálních úřadů si každý dělá legraci - pořádně se soustředit na jedinou věc prý dokážou až za pět minut dvanáct). V několika málo případech se pak schvalování direktivy skutečně táhne - to kvůli stohům expertiz a posudků.

Žádné z těchto vysvětlení ale nepasuje na to, co dělá Bush. Jeho administrativa se v posledních dnech své vlády - podobně jako v prvních - odlišuje od všech ostatních jistou (nemalou) mírou cynismu. Bílý dům se totiž ani nenamáhá nějak zpochybnit, že direktivy, které na poslední chvíli schvaluje, nejsou ani trochu ve veřejném zájmu.

Dobrým příkladem jsou nové regule pro energetické koncerny. Napříště už totiž nebudou muset stavbu nových elektráren přizpůsobovat přísným limitům pro znečištění. Bushova vláda sama odhaduje, že tak vzduch každoročně „zhoustne“ o 70 milionů tun oxidu uhličitého.

Problém s „půlnočními regulemi“ je v tom, že i kdyby se nový prezident nakrásně snažil, jen tak je nezruší. Musí je nechat revokovat, což se může protáhnout. A do té doby mohou napáchat nemalé škody...

Autor:

Syndrom Petra Pana. Proč někteří muži nikdy nedospějí a žijí jako paraziti

Premium V každém chlapovi zůstává kousek kluka, ale musí to být právě jen ten kousek. Pokud muž nechce vyrůst a převzít...

Čína má Evropu v hrsti, za pár týdnů dojde hořčík. Auto bez něj nevyrobíte

Premium Vše nasvědčuje, že současná čipová krize v automobilovém průmyslu je jen zahřívacím kolem před tím, co se na Evropu...

Váš syn bude žít jen pár týdnů. Zpověď matky zesnulého hokejisty Buchtely

Premium Přežít své dítě. Pro každého rodiče ta nejhorší představa. Teprve dvacetiletý hokejista Ondřej Buchtela zemřel loni v...