Aliance se včera neshodla – přimknutí Ukrajiny a Gruzie k NATO se odkládá
ANALÝZA
BUKUREŠŤ/PRAHA „Studená válka skončila. Rusko není naším nepřítelem,“ dušoval se včera v Bukurešti americký prezident George W. Bush. Rusům ale tato slova při pohledu na agendu summitu NATO nezněla příliš přesvědčivě. Ještě se nestačili smířit s rozmístěním opěrných bodů americké protiraketové obrany v kdysi „jejich“ střední Evropě a už pro ně byla přichystaná další hořká pilulka.
Bush přijel do Bukurešti s návrhem nabídnout Ukrajině a Gruzii tzv. akční plán členství, tedy předstupeň přijetí do NATO. Moskvu mohlo uklidňovat snad jen to, že proti tomuto plánu se staví i řada zemí aliance, zvláště Němci a Francouzi. „Domníváme se, že čas na to ještě nenazrál,“ prohlásila po příletu do Bukurešti německá kancléřka Angela Merkelová.
Její slova potvrdil večer i španělský ministr zahraničí Miguel Angel Moratinos, podle něhož se státy NATO na zařazení Ukrajiny a Gruzie do programu Akčního plánu členství (MAP) zatím neshodly.
Obzvlášť nepříjemné byly plány NATO s Ukrajinou a Gruzií pro loučícího se ruského prezidenta Vladimira Putina. Když poslední den roku 1999 střídal náhle odstoupivšího Borise Jelcina, nebyl to ani rok, co se Moskva musela smířit s přijetím prvních tří zemí bývalého východního bloku včetně Česka do NATO. Dva týdny po Putinově znovuzvolení prezidentem se pak aliance přijetím pobaltských zemí dostala až k ruským hranicím.
I tehdy Moskva dávala hlasitě najevo své výhrady, nyní ale bylo těžší její odpor ignorovat. „Přehlíženým faktem je, že třetina vybavení ruské armády přichází ze zbrojovek nacházejících se na Ukrajině,“ citoval včera The Financial Times jednoho velvyslance při NATO.
Stejně jako Putin na konci své prezidentské éry nechce přijít o zásluhy obnovitele ruské síly, stojí o zachování politického odkazu i zanedlouho odcházející Bush. „Postoj mé země je jasný – NATO by mělo přivítat Gruzii a Ukrajinu v akčním programu členství,“ zopakoval včera. Bush by rád přiblížením obou bývalých sovětských republik k Západu přidal další položku do své agendy šíření demokracie. Jeho plán ale zatím nevyšel.
Navíc odpor Ruska a některých „starých“ členů NATO není jediným zádrhelem. V případě Gruzie je totiž velkým rizikem její nestabilita: nedávno tam byl krátkodobě vyhlášen výjimečný stav, problematické jsou i separatistické oblasti Abcházie a Jižní Osetie. Pokud by tam vypukl konflikt a Gruzie jako členský stát NATO by z jeho podněcování obvinila například Rusko, teoreticky by mohla požadovat aktivaci 5. článku alianční smlouvy o kolektivní obraně.
Bush s Putinem se pokusí sjednotit své politické odkazy už na víkendovém summitu v ruském Soči.
***
Chorvatsko a Albánie mají pozvánku
Členské země se včera shodly na přizvání Chorvatska a Albánie do NATO. Pozvánka pro Makedonii se zatím odkládá, dokud Skopje nevyřeší spor s Řeckem o název bývalé jugoslávské republiky. Vstup Chorvatska a Albánie musí ještě schválit parlamenty všech 26 členských států aliance. Ratifikace by měla skončit do jarního summitu v roce 2009.
čtk
O co jde Bushovi
Americký prezident George W. Bush by chtěl dotáhnout do konce několik klíčových bodů své osmileté agendy.
Z českého pohledu je důležitý především záměr vybudovat na českém a polském území nové opěrné body americké protiraketové obrany.
Zároveň strategický a symbolický význam má pro Bushe pokus o přiblížení Ukrajiny a Gruzie k branám NATO. Posílení západního vlivu v obou bývalých sovětských republikách je pro Bushe součástí jeho agendy šíření svobody. Nejde ale zdaleka jen o idealismus: obě země by se mohly stát důležitou nárazníkovou zónou proti ruské hegemonii v euroasijském prostoru.
O co jde Putinovi
Moskva se už smířila s tím, že na území jejích bývalých satelitů - Česka a Polska - vybudují Američané protiraketovou základnu. Nyní se Putin snaží z celé věci vyjít se vztyčenou hlavou. Bude tedy jako zisk prezentovat jakýkoliv kompromis.
Ztráta Ukrajiny a Gruzie ze sféry ruského vlivu je pro Moskvu nepředstavitelnou záležitostí. Moskva má obě země podchycené v ekonomické oblasti.
Ukrajina pro Rusko navíc představuje důležitou zemědělsko-průmyslovou základnu. Ukrajinské zbrojovky jsou důležitým dodavatelem ruské armády, přístav Sevastopol je navíc domovem ruské Černomořské flotily, a to minimálně do roku 2017.
O čem se v Bukurešti jedná
Rozšíření NATO. Chorvatsko a Albánie byly přizvány do NATO. Vstup Makedonie se odkládá.
Přizvání k NATO. Gruzii a Ukrajině měl být nabídnut tzv. akční plán členství, tedy předstupeň přijetí do NATO. Členové aliance se však na přizvání obou zemí neshodli.
Afghánistán. Američané a Kanaďané přiměli své evropské spojence k vyslání dalších vojáků do Afghánistánu. Zhruba tisícovku mužů slíbila Francie.
Protiraketová obrana. Česko a USA mají oznámit úspěšný konec jednání o umístění radaru. Jinak se na summitu čeká jen obecná deklarace týkající se protiraketové obrany.
