Věž sila, které fungovalo do konce socialismu, si Radim Králík vyhlédl jako ideální místo pro vybudování atypického bytu již před několika lety. Na silo jeho firma kdysi vyvěšovala reklamy. Když se dozvěděl, že je na prodej, koupil ho. Získal tím lukrativní místo téměř v centru Olomouce.
Architektům Szymonu Rozwalkovi a Tomáši Pejpkovi posloužila věž jako podstavec, na který posadili vilu - bílošedou kostku s proskleným obytným prostorem a terasami. Nahoru jezdí výtah, cestu lze vystoupat i po schodech silážní věže. Než začala sama stavba, odbourali na 240 tun betonu.
Atypické řešení má i interiér. Skleněný průhled v podlaze prvního patra zachycuje vzpomínky na Írán, na terase lákají k usednutí houpací křesla z Kostariky, v obývacím pokoji stojí originální širokoúhlý krb. V celém bytě přitom návštěvník nenajde jedinou žaluzii či záclonu. Z ulice tam není vidět.
Na své by si v domě přišli i milovníci technických památek. Hned v přízemí například narazí na původní výtah, pomocí kterého se spouštěli pracovníci do skladovacích buněk.
Neobvyklý počin oceňují i odborníci. Stavba připomínající lidem orlí hnízdo totiž sbírá jedno ocenění za druhým.
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
