Vojtěch Cepl rozhodl tak jako poprvé. S námitkami vrchního soudu se vypořádal rázně a jednoznačně. Nyní přijde na řadu znovu vrchní soud.
PRAHA Soudce Vojtěch Cepl včera neustoupil ani o píď. Středočeský krajský soud již podruhé rozhodl, že výrok někdejší nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešové o „justiční mafii zákulisní“ na adresu elit české justice byl sice „nevhodný“, ale nikoliv hodný omluvy či trestu. Ceplův názor na věc nezměnil ani názor vrchního soudu, který jeho první verdikt smetl ze stolu a případ mu dočasně odebral.
Skoro dvouhodinové zdůvodnění rozsudku se tomu, které přednesl právě před dvěma lety, velmi podobalo. Cepl se podrobně probíral spletitostmi případu a došel k názoru, že současná nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká, její náměstek Karel Černovský, vlivný exministr spravedlnosti Pavel Němec a místopředseda Nejvyššího soudu Pavel Kučera se skutečně chovali tak, že na ně mafiánská paralela sedí.
Vesecká, Kučera a Němec neměli do případu zasahovat Tak jako dříve dospěl Cepl k názoru, že čtveřice v roce 2007 zřejmě manipulovala kauzou Čunek. (Dříve bylo žalujících sedm, jenže náměstek pražského vrchního státního zástupce Libor Grygárek stejně jako poprvé se svojí žalobou uspěl, jihlavský žalobce Arif Salichov a šéf jihomoravských žalobců Petr Coufal svoji žalobu stáhli.) Němec s Kučerou prý navíc již dříve zasáhli do případu „katarského prince“.
Vesecká a spol. se podle Cepla na jaře 2007 „provinili“ především iniciováním tří neformálních schůzek s dohledovou žalobkyní kauzy Čunek – Zlatuší Andělovou. Na jedné z nich přitom z úst Kučery padla slova, že by vyšetřování bylo vhodné s ohledem na aktuální potíže vlády Mirka Topolánka protahovat. „Nikdo z nich přitom neměl nejmenší důvod do věci zasahovat,“ komentoval schůzky Cepl.
Po schůzkách následovaly činy a tresty pro nepohodlné, kdy Vesecká & spol. podle Cepla překračovali své pravomoci a šikanovali odpůrce. Vesecká nejdřív případ sebrala přerovskému státnímu zástupci Radimu Obstovi a dala jej jihlavskému žalobci Arifu Salichovi, který vyšetřování v srpnu 2007 zastavil. Ze svého místa vrchního státního zástupce v Olomouci se pak kvůli nesouhlasu s vývojem kauzy museli poroučet Ivo Ištván a jeho zástupce Igor Stříž.
Podle Cepla je velmi nepravděpodobné, že by taková koncentrace podezřelých okolností mohla být pouhou náhodou. „Jejich činnost lze nazvat koordinovanou činností, a tvrzení žalované (Marie Benešové) o mafii má proto v přeneseném smyslu slova reálný skutkový základ,“ vysvětlil soudce.
Cepl se také musel vypořádat s námitkou Vrchního soudu v Praze, který loni v únoru jeho verdikt zrušil. Vrchní soud Ceplovi vyčítal především to, že se nedržel zásady koncentrace řízení, tedy pravidla, že všechna tvrzení a důkazy musí obě strany sporu navrhnout před koncem prvního jednání. Důkazy si podle vrchního soudu Cepl dodatečně obstarával sám a prováděl je bez ohledu na přání stran. S tím byl Cepl hotov rychle, když prostě prohlásil, že to není pravda: „Všechny důkazy byly navrženy včas.“ Přijde na řadu i třetí kolo?
A bude u toho opět Cepl?
Případ teď znovu poputuje na vrchní soud, který Ceplovi v posledních letech odebral hned několik kauz. Jsou v podstatě dvě možnosti, jak se věc může vyvíjet. Senát vrchního soudu se mezitím obměnil, když do důchodu odešla jeho předsedkyně Naděžda Žáková. Mohl by proto s Ceplovým vysvětlením souhlasit a verdikt potvrdit. Stejně tak ovšem může trvat na svém původním názoru a rozsudek odmítnout. Potom by Ceplovi opět hrozilo odebrání případu. Ústavní soud první takové rozhodnutí loni v říjnu zrušil. Při opakovaném nesouladu soudů je ale výměna soudce či dokonce soudu ze zákona mnohem snadnější.
***
CHRONOLOGIE KAUZY
* 20. prosince 2007: Stínová ministryně spravedlnosti ČSSD Marie Benešová označila vysoké justiční představitele v čele s nejvyšší státní zástupkyní Renatou Veseckou (dále zmínila jejího náměstka Karla Černovského, náměstka vrchního státního žalobce Libora Grygárka, šéfa jihomoravských žalobců Petra Coufala, žalobce Arifa Salichova, místopředsedu Nejvyššího soudu Pavla Kučeru a exministra Pavla Němce) za „zákulisní justiční mafii“. Tvrdila, že se snaží v zákulisí ovlivňovat kauzy údajné korupce tehdejšího lidoveckého šéfa a vicepremiéra Jiřího Čunka. * 17. ledna 2008: Zmínění vysocí představitelé justice podali na Benešovou kvůli jejím výrokům žalobu na ochranu osobnosti.
* 5. června 2008: Krajský soud rozhodl, že Benešová se žalujícím omlouvat nemusí. Podle soudu měly výroky o ovlivňování kauz skutkový základ. Justiční funkcionáři podle soudce Vojtěcha Cepla mladšího nepovoleně intervenovali nejen v případu Čunka, ale i v dalších. Cepl uznal pouze Grygárkovu žalobu. Obě strany se proti verdiktu odvolaly. * 3. března 2009: Pražský vrchní soud zveřejnil, že zrušil původní verdikt, případ vrátil k novému projednání, kauzu však Ceplovi s odkazem na mnohá pochybení odebral. Podle Benešové bylo odebrání případu protiústavní.
* 16. dubna 2009: Právník Benešové Petr Hála podal k Ústavnímu soudu stížnost kvůli odebrání kauzy Ceplovi.
* 22. dubna 2009: Benešová potvrdila, že dva ze sedmi žalobců (jihlavský okresní žalobce Arif Salichov a šéf brněnských krajských žalobců Petr Coufal) vzali v polovině dubna zpět své žaloby. Své rozhodnutí zdůvodnili tím, že nechtěli být předmětem politických úvah.
* 22. října 2009: Ústavní soud zrušil rozhodnutí, jímž Vrchní soud v Praze kauzu odňal Ceplovi a přikázal ji k projednání jinému senátu. Kauzou se má i podruhé zabývat soudce Cepl mladší.
* 14. června 2010: Soudce Cepl potvrdil svůj dva roky starý rozsudek. Zopakoval, že Benešová se za výroky o justiční mafii nemusí žalujícím s výjimkou náměstka pražského vrchního žalobce Grygárka omlouvat.
