Jejich program byl před volbami natolik odlišný, že si málokdo vsadil na jejich společné vládnutí.
Ale stalo se. Britové mají liberálně-konzervativní vládu. LONDÝN/PRAHA Nastal ojedinělý okamžik. V Británii včera začala fungovat první koaliční vláda od druhé světové války, složená z konzervativců a liberálních demokratů. Již ráno se v Downing Street číslo 10 setkal nový premiér David Cameron se svým vicepremiérem Nickem Cleggem. A hned si začali zvát na krátké schůzky první jasné kandidáty na členy své společné vlády. Liberální demokraté jako menší koaliční spojenec by měli mít v kabinetu čtyři ministry a zřejmě patnáct náměstků. Za konzervativce bude ministrem financí George Osborne, zahraničí má na starosti Cameronův velký přítel William Hague, vnitro zase Theresa Mayová. Jak uvedla BBC, liberálové zase získali ministerstva energetiky a klimatických změn i obchodu,
Ačkoliv se programy liberálů a konzervativců v mnoha bodech neshodují, tyto rozdíly chtějí oba vůdci „odsunout do pozadí“. „Byli jsme rivaly, teď jsme ale kolegy,“ okomentoval to vůdce liberálních demokratů Clegg. S Cameronem se dohodli, že nová vláda by měla vydržet celých pět let. „Ukážeme skeptikům, že to bude fungovat,“ dodal Clegg. Náš kabinet by měl přinést do britské politiky „historický a seizmický zlom“, doplnil ho premiér. Kvůli dohodě na vládě se ale musely obě strany vzdát některých svých požadavků.
Liberálové – na britské poměry velmi proevropští – ustoupili právě, pokud jde o vztah země k Evropské unii. Podle koaliční dohody totiž nová vláda nebude předávat další pravomoci do Bruselu a nepřijme euro. Konzervativci ale zase již netrvají na tom, že se budou snažit získat některé pravomoci z Bruselu zpět do Británie.
Další oblastí, kde Clegg pozměnil program své strany, je i ekonomika. Vyhověl totiž Cameronovi a souhlasí s tím, že je potřeba začít snižovat deficit již letos – konkrétně o šest miliard liber – a nikoli až v příštích letech. I další detaily dohody naznačují, že se podvolili spíše liberálové. Například v oblasti imigrace konzervativci požadovali zavést roční limit na počet přistěhovalců ze zemí mimo EU. Liberálové nic takového nechtěli, naopak usilovali o amnestii pro ilegální přistěhovalce. Výsledek ale je, že platí verze navrhovaná toryi.
Jistou vstřícnost ale Cameron naznačil, pokud jde o změnu volebního systému v zemi. Nynější většinový totiž liberály znevýhodňuje oproti dvěma nejsilnějším stranám. Přáli si poměrný systém, dostali ale jen příslib referenda o takzvaném alternativním systému hlasování. Nicméně pozitivní zprávou pro ně může být, že tyto politické reformy bude mít na starosti vicepremiér Nick Clegg osobně.
