"Ačkoli jsme na to zvyklí, že se země občas zatřese, toto nás zaskočilo. Já jsem zrovna byla v práci, tak bylo vidět, že i japonští kolegové reagovali velice překvapeně," popsala atmosféru pátečního zemětřesení Petra Koudelová, která pracuje jako vědecká pracovnice na univerzitě v Tokiu, kde žije už 11 let.
Ptejte se on-lineExkluzivně: Zajímá vás, jak to vypadalo v Japonsku při zemětřesení? Ptejte se Češky, která tam zažila ničivé otřesy. Své otázky můžete pokládat ZDE |
"Normálně zemětřesení trvá řádově vteřiny. Toto ale byly minuty silných otřesů," uvedla. Japonci ale podle ní i přes sílu otřesů zachovali klid, jak je u nich při těchto událostech zvykem. "Nikdo neměl velký strach, že je to nějaký konec světa," řekla Koudelová.
"Po zemětřesení jsem musela jít domů 15 kilometrů pěšky, protože nefungovala doprava a na silnicích byly hrozné zácpy," dodala.
"Začali jsme se bát"
Jak sama viděla, Tokio přečkalo zemětřesení bez větších škod. "Ale pak jsme bledli hrůzou, když jsme v televizi viděli, co se stalo nahoře na severu. A když začal problém s jadernou elektrárnou, tak jsme se už začali bát. V neděli jsme se proto rozhodli, že odjedeme za kamarády do Nagoje a budeme sledovat situaci odtamtud," řekla Koudelová.
O dvou armádních speciálech, které do země Česko poslalo, se s manželem doslechli od svých blízkých. A nakonec se rozhodli, že ona s jejich dvěma malými dětmi raději na nějaký čas z Japonska odletí. "Zavolali jsme na ambasádu a už to šlo velice rychle. Ozvali se nám pak, že jsme na seznamu," popsala Koudelová.
Let na jedničku s hvězdičkou
A cestu zpět armádním letounem si pochvalovala: "Obsluha předčila veškeré moje zkušenosti s komerčními lety, takže bych jim dala jedničku s hvězdičkou. Jinak to byl let jako každý jiný," zhodnotila.
Stejného názoru byl po příletu i pilot jednoho z letadel Libor Tomolya. "Nálada na palubě byla velice klidná, žádný problém," konstatoval. Dozimetrické přístroje k měření radiace podle něj během letu "více méně nezměřily vůbec nic".
Armádní speciály se 106 pasažéry přiletěly na pražské letiště ve Kbelích ve čtvrtek kolem šesté hodiny ranní. Cestující z Japonska přišel přivítat ministr obrany Alexandr Vondra. (ODS).
"Mniši nás schovali v chrámu"
Z Tokia přicestovala také Adriana Craigová. Když zemětřesení v pátek 11. března vypuklo, byla zrovna na výletě ve městě Nikkó, oblíbeném místě japonských turistů.
"Byli jsme naštěstí v úplně největším chrámu, kde nás mnichové schovali do šógunovy místnosti. Byly to šílené otřesy. To nevíte, jestli to na vás všechno spadne nebo ne. Myslela jsem na to, abychom to přežili a abych viděla znovu svou rodinu," zavzpomínala Češka, která už v Japonsku žije 13 let.
"Jsem ráda, že jsem odtamtud pryč, protože jsem těhotná," uvedla vyčerpaná po šestnáctihodinovém letu. Do poslední chvíle prý nevěděla, zda odlet stihne. "Manžel nás odvezl na vlak, ale vlaky nejezdily. Měli jsme dlouhé zpoždění, takže jsme nevěděli, jestli se s bratrem vůbec stihneme dostat na letiště," popsala komplikovanou cestu.
Manžel, se kterým bydlí asi 20 kilometrů severně od Tokia, ale v zemi zůstal kvůli práci. "Třeba vyhrajeme v loterii a bude moct z práce odejít a přiletět," zasnila se Craigová, která v Japonsku studuje tamější umění. Plánuje, že se v Česku zdrží přes rok.
"Dcera zrovna slavila narozeniny"
Přemysl Máčel přiletěl do Česka i s manželkou a dvěma dcerami. "S rodinou už jsem v Česku byl a moc se jim tady líbí, takže holky se hodně těšily," řekl po příletu.
Jeho rodina tady asi pár měsíců zůstane, sám se ale zřejmě bude muset brzy vrátit. Přednáší na univerzitě v Tokiu o životním prostředí a za pár týdnů mu začíná nový školní rok. "Budu čekat na telefonát. Pokud řeknou, že je to tam v pořádku, tak se vrátím hned prvním letadlem," uvedl.
A jak přečkal den zemětřesení on? "Dcera měla 11. března narozeniny a chtěl jsem ji vzít na koncert České filharmonie, která měla zrovna ten večer ve Fukuoce koncert," řekl Máčel.
Filharmonici na palubě
I přes katastrofu Česká filharmonie svůj koncert ve Fukuoce na ostrově Kjúšú odehrála, poté koncertovala ještě v Tokiu. Poslední dva plánované koncerty ale musela kvůli následkům zemětřesení zrušit. Proto také mohla část členů orchestru přiletět zpět právě armádními speciály.
Jak uvedl Jaroslav Pondělíček, který hraje na violu, přednost měli ženy a ti nejstarší z filharmonie. "Pak přišla zpráva, že dalších 10 lidí může přistoupit. Ale mezitím se všichni rozprchli. Tak se odchytávali lidi, kteří se nachomítli, aby si za 10 minut sbalili věci a odjeli na letiště. Takže to bylo trošku hektický, ale obsadili jsme nakonec 41 míst," popsal předodjezdové zmatky Pondělíček.
Všichni bez radiace
Cestující se po příletu mohli podrobit kontrole dozimetrickým přístrojem, který odhalí případnou radiaci. Všichni nabídku využili. "Pro klid v duši," uváděli. A ten se dostavil. Zvýšenou hodnotu radiace přístroj u nikoho z nich nenaměřil.
