Při vývoji další generace středně velkého MPV s délkou do 4,5 metru Toyota nic zásadního nevymýšlela. Ostatně k tomu ani nebyl důvod, protože již předchozí model nazvaný ještě Corolla Verso plnil svoji úlohu výborně. Nová generace tedy měla na co navazovat a Toyota se ji ani po stránce vzhledu nesnažila namířit někam jinam.
Verso tedy není žádným crossoverem, nemá sportovní ambice ani se nesnaží za každou cenu upoutat dramatičností svých křivek nebo zdánlivě geniálními nápady v interiéru. Je to prostě a jednoduše MPV se vším, co k tomu patří. A musím říci, že to je, alespoň z mého pohledu, jednoznačně dobrá zpráva.
Funkčnost a variabilita Toyota nabízí toto MPV jak v pětimístné, tak sedmimístné verzi. Testovaný vůz byl vybaven pěticí míst a lze očekávat, že právě tato verze bude nejoblíbenější. Sedmimístná verze samozřejmě dokáže v zadní části odvézt i slibovanou dvojici dalších cestujících, avšak prostor pro ně je spíše omezený. To ale není vzhledem k velikosti automobilu žádné překvapení.
Verso s pěti místy potěší praktickým řešením zadních sedadel. Stejně, jako tomu bylo u předchozí generace, jedná se o trojici samostatných sedadel, z nichž střední je o trochu užší než ta ostatní – to je praktické, protože se očekává, že nejčastěji bude vzadu sedět jeden nebo dva cestující. Sedadla jsou přitom samostatně posuvná a současně je možné měnit i sklon jejich opěradel. Aby toho nebylo málo, lze je opět pohybem jediné ruky, sklopit tak, že vytvoří zcela rovnou podlahu. Pod ní navíc v prostoru pro zavazadla zůstává zajímavě objemný prostor, do nějž je možné schovat například roletu kryjící jeho obsah před pohledy zvenčí – velmi praktické.
V přední řadě jsou sedadla velmi pohodlná, a přestože jsou umístěna výše než v běžných vozech, poměrně vysoká spodní hrana bočních oken i mohutnější přístrojová deska vytvářejí intenzivní pocit bezpečí. Toyota myslela i na rozmístění různých odkládacích schránek, a tak jich najdete všude v okolí dostatek. Příjemné je také umístění řadicí páky ve středovém panelu přístrojové desky. Zde je totiž blízko volantu, a tudíž snadno po ruce.
Snad jediné, co může konzervativněji smýšlejícímu řidiči vadit, je umístění přístrojů ve středu přístrojové desky. Jsou sice posunuté trochu vlevo, natočené a bezvadně čitelné, jejich pozice si ale při sledování přesto vyžaduje více pozornosti, než by tomu bylo u standardního řešení za volantem.
Ideální dvoulitrový diesel Volba optimálního motoru je v každém automobilu velmi subjektivní. V případě Toyoty Verso se zdá, že ideálem je dvoulitrový turbodiesel s výkonem 126 koní. Jistě, je se srovnatelnou výbavou o 45 tisíc korun dražší než zážehový motor 1,8 litru s výkonem 147 koní, avšak díky většímu točivému momentu se lépe chová při jízdách na delší vzdálenosti s plně naloženým vozem. I když i to je relativní, protože také u dvoulitrového naftového motoru bylo při větším vytížení znát, že je potřeba jej více vytáčet – situace ale nebyla nijak dramatická.
Motor s obchodním označením 2,0 D-4D byl příjemným společníkem nejen díky spojení se šestistupňovou přesně jdoucí převodovkou, ale hlavně pro svoji vysokou úroveň kultury chodu, plynulý nárůst výkonu a nízkou hlučnost. Jelikož Toyota Verso přímo vybízí ke klidnějšímu stylu jízdy, držela se v nízkých mezích i spotřeba paliva. Na konci testu ukázal palubní počítač hodnotu 7,2 l/100 km.
Jízdní vlastnosti vhodně ladí s celkovým charakterem vozu. Jsou velmi jisté a zaměřené především na poskytnutí vysoké míry pohodlí. Při rychlejším stylu jízdy se automobil samozřejmě více naklání a i přes značnou stabilitu je zřejmé, že není zrovna ve svém živlu. Verso je zkrátka automobilem pro běžného řidiče a běžné ježdění, při němž však nabídne precizně sladěný podvozek, který si poradí se všemi neduhy vozovek a současně dokáže řidiči dát pocit, že je to právě on, kdo má vládu nad vozem pevně ve svých rukou.
Test Toyoty Verso s dvoulitrovým naftovým motorem ukázal, že ačkoliv tento automobil žádnou ze svých vlastností na první pohled příliš neohromuje, jedná se o velmi příjemný vůz pro běžný život, který nabízí značnou vyváženost svých vlastností, kterou nedává nijak na odiv.
***
Toyota Verso 2,0 D-4D
u Koncepce: pětimístné (na přání 7
míst) pětidveřové MPV, rozměry
4440x1790x1620 mm, rozvor
2780 mm, provozní hmotnost 1615
kg, zavazadlový prostor 484 l
Motor čtyřválcový turbodiesel,
1998 cm3
Výkon 93 kW (126 k)/3600 min-1
Toč. moment 310 N.m/1800 min-1
Převodovka 6M
Zrychlení 0-100 km/h 11,3 s
Nejvyšší rychlost 185 km/h
Kombinovaná spotřeba 5,4 l/100 km
Cena 579 900 Kč
HODNOCENÍ
Nejsilnější stránkou Toyoty Verso je pocit značné robustnosti a jasně rodinné zaměření, kterému odpovídá jak naladění podvozku, tak vlastnosti motoru testovaného modelu, stejně tak jako bohatá bezpečnostní výbava. Když někdo požaduje středně velké MPV, tato Toyota patří k tomu nejlepšímu, co je možné v současnosti koupit.
Klady: nízká hlučnost, kultivovaný motor, jisté jízdní vlastnosti, pocit robustnosti, variabilita interiéru Zápory: centrální umístění přístrojů, dynamika v plném obsazení, malá variabilita výbavy
KONKURENCE
Mazda 5 je laděná sportovněji, a proto se jí odpustí tvrdší naladění podvozku i hlučnější projev. Mazda 5 je dražší a ve vyšších verzích standardně sedmimístná. Má posuvné boční dveře a také originálně pojatá zadní sedadla, která ale nemusí vyhovovat všem.
Renault Grand Scenic je také nabízen v 5- a 7místné verzi. Se srovnatelným motorem je levnější, avšak při jízdě je to ve srovnání s Toyotou znát. Renault umožňuje vyjmout zadní sedadla z vozu. Jeho podvozek izoluje posádku od nerovností silnic o trochu méně.
