Obvodní soud pro Prahu 1 dnes odsoudil bývalého příslušníka StB Michaela Ulbricha k tříletému podmíněnému trestu s roční zkušební lhůtou. Cílem akce bylo fyzickým a psychickým nátlakem donutit lidi nepohodlné režimu k emigraci.
Komunistická bezpečnost zařídila Bednářovo vyloučení z vysoké školy, zabavila mu řidičský průkaz i cestovní pas. Tehdejší starší referent StB Ulbrich si podle soudu zval Bednáře bezdůvodně na výslechy, opakovaně ho zadržoval, kontroloval na pracovišti nebo prováděl osobní prohlídky.
Vyhrožoval mu také vězením a emigraci pak nabízel jako jedinou možnost, jak situaci vyřešit. Po pěti letech nátlaku Bednář emigroval do Anglie. Soud dnes vyslechl například Bednářovu matku a bratra. Oba potvrdili, že Bednář byl pod policejním tlakem a jen kvůli němu se rozhodl opustit republiku.
Obával se, že by se StB nemusela spokojit je s psychickým nátlakem a stejně jako několik jeho známých ho i fyzicky napadnout. Ulbrich svou vinu od počátku popíral. "Tohle nemá s právem nic společného. Další dokazování je zbytečné. Ať mi dají rovnou deset let a je to," prohlásil u dnešního řízení. Právě takový trest mu původně hrozil, protože donutil chartistu k emigraci a tím porušil jeho základní ústavní právo.
Byl to jen pěšák
Bednář u soudu již dříve vypověděl, že ho Ulbrich zadržel dvacetkrát až třicetkrát. Většinou po výslechu skončil na 48 hodin v cele. Ulbrich se dnes také obrátil na Bednářovu matku a ptal se jí na její minulost i členství v KSČ. Chtěl tím dokázat, že i on měl právo na chybné rozhodnutí.
Jeho vinu však dokazovaly nejen svědectví, ale i písemné dokumenty. Je totiž například podepsán pod návrhem zařadit Bednáře do akce Asanace, pod protokoly o domovních prohlídkách a když Bednář emigroval, byl dokonce navržen na vyznamenání.
K mírnému trestu mu nakonec pomohlo dřívější bezúhonnost a skutečnost, že i podle státní zástupkyně byl "pouhý pěšák, který plnil nařízení". Soud také přihlédl k tomu, že se na Bednářovi nedopustil fyzického násilí. Rozsudek zatím není pravomocný, protože jak žaloba tak obhajoba si nechaly lhůtu na možné odvolání.
Akci Asanace vymyslela StB na přelomu 70. a 80. let. Mezi jejími oběťmi byli například také hudebníci Milan Hlavsa, Jaroslav Hutka, kněz Václav Malý, farář Svatopluk Karásek, rabín Karol Sidon, Petr Cibulka, spisovatelka Petruška Šustrová a herec Pavel Landovský. Kvůli Asanaci již bylo pravomocně odsouzeno asi 15 lidí, většinou bývalých náčelníků krajských správ StB.
