PRAHA Hromadné nakupování není výhodné jen pro zákazníky. Byznys si na něm úspěšně postavili zprostředkovatelé slev, u kterých zákazníci utratí často desítky milionů korun ročně.
Stále víc na slevovém šílenství profitují také ti, kteří provozují agregátory slevových nabídek. Na druhou stranu na kolektivním nakupování vydělávají i podniky, které nabízejí slevové kupony na své služby či produkty.
„Chceme tím pomoci obsazenosti, a především je to zajímavá forma prezentace, která je proti jiným způsobům inzerce v podstatě zdarma,“ vysvětluje Jan Vondráček z hotelu Bellevue v Českém Krumlově, který nabízel víkendový pobyt na slevových serverech. Ty si od firem, jejichž slevy nabízejí, berou 10- až 30procentní provizi. „U menších slevových serverů je to zhruba 10 procent, ti větší si berou 30 procent,“ říká majitel restaurace Svět piva Günter Kensy.
Ten zároveň dodává, že dříve bylo hromadné nakupování pro firmy lehčí. „Dříve se daly prodat stovky voucherů na jednom slevovém serveru, dnes však pokud chcete prodat, musíte svou slevu nabídnout více webům,“ popisuje situaci Kensy a dodává, že je to tím, že slevových firem je v Česku už přemíra. Zákazníci se podle něj do míst, která navštívili, nevracejí.
Některé firmy ale mají opačnou zkušenost. „Při startu mi služby slevového serveru výrazně pomohly a zákazníci se stále vracejí, ne tedy všichni, ale tipoval bych to na 60 až 70 procent,“ říká na internetové diskusi provozovatel kadeřnictví Petr Kudrna. I když se zákazníci do místa, které navštívili se slevou, nevrátí, stejně je pro firmy taková propagace výhodná. Podnik se zviditelní a prodá alespoň nějaký objem svých služeb.
S dalším rozvojem slevových serverů se ale nejspíše bude výhoda pro firmy snižovat.
„Poskytovatelům služeb či zboží se otevírá nový prodejní kanál. Nicméně z našeho pohledu bude mít rozvoj slevových serverů především dopad do jejich marží, který nemusí být kompenzován dostatečně navýšenými prodeji,“ vysvětluje Michal Olexa, odborník maloobchodu z KPMG. Řada podniků si přitom nebude moci dovolit, aby slevové servery ignorovala, na druhou stranu si budou muset určit marketingovou strategii a cílovou pozici na trhu. „Obecně vidíme větší výhody na straně zákazníků než poskytovatelů,“ dodává Olexa.
Jen v loňském roce koupili tuzemští zákazníci dohromady na 800 tisíc slevových poukazů. Nejvíc lidé utratili u Slevomatu, přes 96 milionů korun, následoval Zapakatel s více než 51 miliony korun a Vykupto s téměř 32 miliony korun. Nyní v Česku sleduje servery kolektivního nakupování šest z deseti uživatelů internetu. A více než třetina na nich už tímto způsobem nakoupila. Celkový obrat slevových serverů tak podle společnosti Mediaresearch dosáhl loni 350 až 400 milionů korun.
Podle lidí z trhu se blíží čas, kdy silnější hráči začnou skupovat menší konkurenci a trh se „pročistí“.
