* LN Co vás přivedlo ke kandidatuře za Zemanovce na starostu v Kunovicích?
To je strašně jednoduché. Já jsem se v Kunovicích narodil. Až na začátku mé školní docházky se rodiče přestěhovali do Brna. Ale zůstal tam můj rodný dům a vždy to bylo mé prázdninové sídlo. V parlamentních volbách jsme měli dobrý výsledek, Zlínský kraj pokořil onu magickou hranici pěti procent. Takže jsem se rozhodl, že nebudu ostatním jen radit a budu kandidovat.
* LN Kdy a za jakých okolností jste se vůbec stal členem SPO – Zemanovců?
Jsem členem od začátku, a dokonce jsem byl předsedou místní organizace ve Starém Městě, protože jsme ještě neměli místní organizaci v Kunovicích.
* LN Jste spolu s Miroslavem Šloufem největším sponzorem Zemanovců. Kolik jste straně dal?
Od začátku jsem pochopil, že nová politická strana potřebuje nějaké prostředky na kanceláře a veškerý provoz.
* Pokračování na straně 16
Byznys? Občas se poradím se Šloufem
Dokončení ze strany 15
To byla zatím má první a poslední finanční pomoc. Kolik to bylo, bude zveřejněno v naší výroční zprávě. V tomto oficiálním dokumentu najdete mé jméno a částku se dozvíte, počkejte si na březen. Mohu jen říct, že to bylo v řádu statisíců.
* LN Sponzorovala nějakým způsobem Zemanovce také vaše společnost Lukoil Aviation, nebo přímo ruský Lukoil?
Moje společnost ne a Lukoil také vůbec ne. To byly chiméry. Znovu proto opakuji, že Lukoil ani Lukoil Aviation žádné peníze nedávaly a neměly s tím nic společného. Šlo o peníze z mého privátního účtu.
* LN Jaký je vůbec mezi oběma firmami vztah. Lidé znalí prostředí říkají, že ve skutečnosti jste zkrátka šéfem české pobočky Lukoilu. A že tato firma peníze Zemanovcům dávala, byť třeba ne přímo...
To je jasná dezinformace. Toto je přesně důvod, proč jsem na rozhovor přistoupil. Teď vám řeknu přesná fakta, ačkoli chápu, že čtenáři by raději něco, co má rohy a chrlí síru. Pravda je ta, že nejsem žádným šéfem českého Lukoilu, jsem jednatelem jedné dceřiné společnosti, která se jmenuje Lukoil Aviation. Ta dodává letecké palivo pro letecké společnosti. Jsem majitelem čtyřicetiprocentního podílu této společnosti, která má status s. r. o. Tento čtyřicetiprocentní podíl nevlastním jako Martin Nejedlý, ale vlastní ho společnost Ene Investement, kde jsem předsedou představenstva. Společnost Lukoil, ten jiný Lukoil, který máte na mysli, sídlí na Radlické. Vznikla ve chvíli, kdy společnost Lukoil nakoupila aktiva od společnosti Conoco Philips a vlastní čerpací stanice. Oni mají svého generálního ředitele a to je šéf Lukoilu, který spravuje veškeré čerpací stanice na území střední Evropy. Já s tím nemám nic společného. Ani jedna z těchto firem nedala straně SPO – Zemanovci nic. Pořád se divím, proč to svazují, protože společnost Lukoil není nijak provázána s politikou, jde dnes o stoprocentně privátní subjekt. Jasně deklaruji, že Lukoil Aviation ani Lukoil nedaly politické straně ani korunu. Vnímám, že Lukoil k sobě přitahuje spoustu pozornosti a Česká republika je skoro pověstná tím, že se vždy kouká na Rusko trošku mezi prsty. Zvlášť když tyto velké společnosti byly provázány ještě se jménem Miroslava Šloufa, tak se tento kabát ušil. Ale Lukoil opravdu nedal politické straně ani korunu.
* LN Jak jste se vůbec k práci pro tuto společnost dostal?
V roce 1989 až 1990 jsem ukončil úspěšnou kariéru sportovce, hrál jsem první ligu volejbalu. Dostal jsem nabídku jít sportovat do zahraničí a po ukončení vysoké školy jsem šel do Německa. Nabídli mi nejen sport, ale i práci. Když majitel společnosti, kde jsem pracoval, zjistil, že dobře umím ruský jazyk, požádal mě, abych nechal volejbalu a věnoval se spíš práci. Takže jsem začal podnikat mezi Německem a Ruskem, byl to obchod s automobily. U obchodu se člověk seznámil s řadou zajímavých lidí a já si uvědomil, že se nedá žít jen na přeletech, a tak jsem se odstěhoval natrvalo do Moskvy. Tam jsem v roce 1996 měl řadu známých, kteří do společnosti Lukoil patřili. Vždy jsme hledali nějaké možnosti spolupráce, ta se odvíjela od malých krůčků nejen pracovních, ale i od osobních vztahů. Tehdy se zabývali bankovnictvím, developerstvím, cesta přes ropu se ukázala o trochu později. Na přelomu roku 2000 jsem se vrátil do Prahy a pendloval mezi Českou republikou a Ruskem. Už jsem ale zůstal v Praze. S lidmi z Lukoilu, který tady tehdy měl tři čerpací stanice, jsem dál komunikoval.
* LN Jak jste se seznámil s Miroslavem Šloufem?
Zhruba v roce 2002, kdy už Miroslav Šlouf nebyl šéfem poradců Zemanovy vlády, nás někdo s Miroslavem Šloufem seznámil. Já jsem s ním po několika diskusích našel přátelský a lidský vztah. Po nějaké době jsme se dohodli, že on má ve Školské ulici velké kancelářské prostory, já jsem ho požádal, zda bychom je mohli společně sdílet. Po deseti letech, kdy jsem znal Prahu jen z letiště a pořádně nevěděl, co se tady dělo, jsem byl navíc rád, že když jsem potřeboval nějakou radu, odpověď na nějakou otázku, kterou bych musel dlouho hledat, Mirek mi vždy tu odpověď dal. A strašně si toho vážím.
* LN Co vás přitáhlo do politiky? O Zemanovcích se od počátku mluví jako o projektu, který vznikl, aby se Miloš Zeman mohl vrátit do politiky. Případně jako o skupině, jejímž cílem bylo odebrat pár procent ČSSD a Zeman tím mohl dokonat pomstu na Jiřím Paroubkovi...
Rád bych vás poopravil. Miloš Zeman nikdy nebyl tím, kdo si přál návrat do politiky. Vždy to byli všichni jeho nejbližší, kteří říkali: Miloši, ty se do té politiky musíš vrátit. Každá návštěva mu říkala: Miloši, ty se musíš vrátit! a poukazovala na chyby sociální demokracie a dalších stran. Byli přesvědčeni, že Miloš má české politice ještě co dát. Miloš na ně dal, a když viděl, co se v Česku i v sociální demokracii děje, nechal se přesvědčit. A já vstoupil do SPOZ a jsem Zemanovec. Nemyslím, že tam byl faktor nějaké pomsty. Pomstychtiví jsou hloupí lidé a Miloš Zeman není hloupý. On není intrikán. Navíc jsme byli v krizi, bylo nutné se podívat na to, jak krizi překlenout. Miloš Zeman byl tím, který se na to podíval s jinou, kupeckou matematikou. On ty věci dokáže vysvětlit i obyčejným lidem.
* LN Neměli v Lukoilu výhrady k vašemu politickému angažmá?
Když jsme s Mirkem Šloufem prohlásili, že jsme se stali sponzory naší politické strany, rozpoutalo se mediální peklo. Prvních čtrnáct dní se psaly články, jak Lukoil všechno platí a podobně, tak jsem trochu obavy měl. Naše společnost, ta velká, je opravdu něco, co si vůbec nedokážete představit. Nějaká prohlášení se nemohou dávat jen tak a samozřejmě jsme do toho byli zatažení, proto jsem do Moskvy zaletěl, zašel za prezidentem celého Lukoil Aviation, a vysvětlil jsem jim asi to, co vám. Řekl jsem jim, že mají dvě možnosti. Buď mi to zakážou. Tím pádem nemohu zůstat a budu si dělat, co budu chtít. Anebo jim řeknu pravdu, jak je to doopravdy. Řekl jsem jim tedy pravdu a oni na to, že s tím problém nemají. A že mě jen prosí, kdybych dělal nějaká prohlášení k Lukoilu, měli bychom mít nějaký společný konsenzus. Že ale mluvím za Lukoil Aviation, kde mám podíl, na to mám právo. Na to nemůže nic říct Lukoil, nikdo.
* LN Před volbami se hodně mluvilo o tom, že jde jen o vybudování účelového partnera na pravici. Mluvilo se o spolupráci Šloufa s jeho známým Markem Dalíkem. O tom, že do projektu šly i nemalé částky od něj či od podnikatelů spojených s pražskou ODS, třeba Tomáše Hrdličky...
To jsou zase úplné dezinformace. Proč by Marek Dalík pomáhal při vytvoření politické strany, která byla jasně naše a Zemanova?
* LN Právě proto, abyste odebrali hlasy ČSSD anebo byli partnerem pro ODS...
To se mě stále snažíte přesvědčit o tom, že tyto informace jsou pravdou. Já vám říkám, že Marek Dalík ani Tomáš Hrdlička nebyli žádnými donátory a žádnými lidmi, kteří by motivovali naši stranu, aby byla účelově na to, aby oslabila ČSSD, či se měla stát plánovitě dopředu možným partnerem ODS. Já tento názor nesdílím. Pojďme od toho pryč, protože mi to připadá jako ztráta času.
* LN Lukoil Aviation dodává palivo pro Letiště Praha. Říkaly se o tom legendy. Jedna z nich zní, že na prodloužení vašeho kontraktu měl velký vliv právě Marek Dalík s Miroslavem Šloufem...
Žádný kontrakt se neprodlužoval. Letiště Praha opustil zhruba před čtyřmi lety jeden dodavatel a začal se hledat nový. Tak jsme vzali balík dokumentů, abychom licenci providera získali, a odevzdali je. Podmínky jsme splnili, dostali jsme vyjádření, že splňujeme všechny parametry, které nás opravňují provozovat tuto činnost. To znamená, že žádná smlouva nebyla prodlužována, pan Topolánek nebo Dalík se nezasazovali, aby bylo něco podepsáno. My jsme až na základě udělení licence providera začali jednat s leteckými společnostmi, zda od nás vůbec budou to palivo chtít. A to už vůbec nebyla otázka státu. Asi jen ČSA. Ale ČSA měly smlouvu se Shell. A kdyby asi naše společnost nenabídla něco, co bylo pro ČSA výhodnější, asi by se nic nestalo. Máme dva velké odběratele: ČSA a Travel Service, kde jsme exkluzivním dodavatelem paliva. Travel Service je vyloženě komerční struktura. Mimo tyto dvě velké společnosti máme ještě dalších asi deset odběratelů, kteří naše paliva využívají.
* LN Netvrďte, že vám politické vazby a známosti při jednání nijak nepomáhají...
Na letišti nejde jen o jednoho dodavatele, důležité jsou tady nabídnuté podmínky. Cena je pro leteckou společnost tou nejdůležitější položkou. To znamená, že jsem nemusel intervenovat u státu, mezi těmi zvučnými jmény, která jste mi řekl, už chyběl jen Karel Gott. My jsme řekli: tady jsme, splňujeme podmínky. Na základě splněných podmínek nás pustili a bylo na nás, zda bude mít nějaká letecká společnost zájem. Nepotřebuji politický lobbing a své známosti, když jediným kritériem je cena. Žádných vazeb bych ani nechtěl využívat, protože někomu nerad něco dlužím. Stejně jako vy se o některých věcech potřebuji poradit. Jdete tedy spíš za svými kamarády a kolegy. Třeba Mirka Šloufa se zeptám: myslíš, že je toto možné? Mám výhodu, že znám lidi, kterých se takto mohu zeptat. Ale jen zeptat a poradit, protože náš byznys je apolitický. Asi to není pro vaše čtenáře zajímavé, asi to není to, co se o nás píše nebo co říkají političtí konkurenti, ale přesně tak to je. Náš byznys je průzračný. A jestli se dotýká jakékoli státní instituce, tak věřte, že ctím staré zemanovské heslo: na prvním místě je stát. Takže když je naším obchodním partnerem Čepro, tak je to průhledný byznys, který může projít jakoukoli auditorskou prověrkou.
* LN Zmiňujete ČSA a zároveň jste uvedl, že jste byl minimálně neformálním poradcem Lukoilu a v Moskvě máte řadu známých. Zajímal jste se, byť neformálně, o privatizaci ČSA pro Aeroflot?
Vůbec ne, vůbec. Měl jsem jen obavu, aby se ČSA nedostaly do konkurzu. To by byla pro naši mladou společnost těžká situace.
* LN Proto by pro vás právě mohlo být výhodné, kdyby byl ČSA zprivatizoval Aeroflot, ne?
To vám nemohu říct. Nevím, jaká je hospodářská situace Aeroflotu. Přiznám, že i Aeroflot je naším partnerem pro tuto činnost na území Ruské federace, Ukrajiny, Bulharska. Dobře, asi by byl Aeroflot rozšířením nějakého parku v evropském měřítku. Ale já měl opravdu hlavně obavu o osud ČSA, abychom nebyli jako dodavatel postiženi nějakým špatným vývojem v těchto aerolinkách. Aeroflot nás ani nijak nekontaktoval, asi si vytvořil vlastní tým poradců.
* LN Objevují se spekulace, že přes nastrčené firmy obchodujete se Správou státních hmotných rezerv. Využíváte zprostředkovatelů pro takové obchody?
Vůbec, vůbec. To je zase úplně jasná dezinformace. Protože naše společnost má opravdu přesně specifickou náplň podnikatelské činnosti a žádné zprostředkování, žádný jiný obchod než s leteckým palivem neděláme. Se státními hmotnými rezervami nijak neobchodujeme, tím spíše ne přes nějaké nastrčené firmy.
* LN Lukoil Aviation působí v Praze a Ostravě. Chystáte se rozšířit své aktivity také na letiště v Brně a Pardubicích?
Mošnov pro nás byl strašně důležitý, protože je tam průmyslová zóna, jdou tam obrovské investice. A to i pro jižní Polsko. Navíc jsme z pozice zásobování našli přesně to, co jsme hledali. To jsme viděli jako číslo jedna. Brno je malé letiště, vede tam jedna malá vlečka. Znamenalo by to další náklady pro moji společnost. Do Pardubic se po skončení tohoto rozhovoru jedu podívat. Pardubice jsou úplně jinak nastaveny, v Pardubicích vidím budoucnost, tam bychom nemuseli dělat celou provozovnu, jako tomu bylo v Mošnově a v Praze. Chci se pobavit se zástupci pardubického letiště, zda bychom tam nějakou možnost spolupráce nenašli.
* LN Pokud byste v Kunovicích ve volbách neuspěl, budete se chtít v politice dále angažovat a dostat se do vyšších pater?
Kdyby byl Miloš Zeman a strana v parlamentu, asi by si za čtyřleté období vytvořil nějaký politický tým. Parlamentní stranou ale nejsme a musíme pracovat jinde. Já dnes opravdu říkám jen Kunovice. Do velké politiky bych nechtěl vstupovat. Řeknu jedno jméno: kdybyste se mě zeptal, jak jsme se poznali s Alešem Řebíčkem, tak když jsem se ženil, byl před sedmi lety na mé svatbě. Aleše Řebíčka si velmi vážím a myslím, že to byl jeden z nejlepších ministrů Topolánkovy vlády. Aleš Řebíček vybudoval reálnou společnost a šel do politiky.
***
Asi to není pro vaše čtenáře zajímavé, asi to není to, co se o nás píše nebo co říkají političtí konkurenti, ale přesně tak to je. Náš byznys je průzračný.
