Čas se posune o hodinu dopředu!

Změna zimního času na letní zpozdí 20 nočních vlaků. Časové manko naberou spoje, které budou v okamžiku přesunu ručiček ve 2:00 SEČ na trase, nebo se vydávají na cestu mezi druhou a třetí hodinou ranní; jde především o mezinárodní rychlíky z východní Evropy. Jedinou vnitrostátní linkou, které se změna času týká, je spěšný vlak Praha - České Budějovice, který z hlavního města vyjíždí 21 minut po půlnoci.

Kdy vznikl letní čas?

S nápadem zavedení letního času přišel Američan Benjamin Franklin, který už v roce 1784 poukázal na možnost ušetřit na svíčkách lepším využitím denního světla. Letní čas poprvé platil v českých zemích za první světové války v letech 1915 a 1916, podruhé za druhé světové války. Od roku 1976 zavedly letní čas státy Evropské unie, tehdejší Československo se k nim připojilo v roce 1979. Letní čas tehdy trval šest měsíců, od roku 1996 se o měsíc prodloužil.

Nejčastější argument pro přechod na letní čas, úspora elektrické energie, už podle energetiků příliš neplatí. Dříve mohlo zavedení letního času vést k úspoře v řádu několika desetin procenta roční spotřeby, zejména v posledních deseti letech ale vliv změny času na spotřebu elektřiny výrazně klesl. Přechod na letní čas má řadu odpůrců. Jejich nejčastějším argumentem je, že časový posun mnoha lidem působí zdravotní potíže.

Podle psychiatra Ivana Davida ale přechod na letní čas naprosté většině lidí nevadí. Jen každý desátý má problémy s tím, že musí vstávat o hodinu dříve. Než si přeladí vnitřní hodiny, pár dní to trvá. Mnohem lépe snášejí lidé přechod na zimní čas, kdy si mohou hodinu přispat.

Na změnu času se podle Davida připravit nedá; většina lidí to ani nepotřebuje, zvládne ji dobře. Jen ti, kteří vstávají brzy ráno do zaměstnání na určitou hodinu, by se měli obrnit trpělivostí. Za pár dní jim už ani nepřijde, že vstávají dřív. S prodlužujícím se dnem vstávají už zase do světla.