Wichita / Vice 2008 Svým tři roky starým debutem Silent Alarm vyvolala britská čtveřice Bloc Party senzaci, loňskou deskou A Weekend in the City své postavení potvrdila. Teď přicházejí s novinkou Intimacy, jejíž vznik i datum vydání až do poslední chvíle úspěšně tajili. V digitální podobě vyšla novinka 21. srpna, v klasickém formátu bude k dispozici až na konci října.
Podle frontmana Kele Okerekeho se u Intimacy má spíš tančit než hluboce přemýšlet - a to i navzdory tomu, že textově nahrávka detailně reflektuje zpěvákův rozchod s přítelkyní. Ovšem jako zázrakem bez patosu nebo sentimentu. Na albu převládají dynamické, energické písně se silnými melodiemi (vynikající poslední skladba Ion Square), podkreslené množstvím elegantní, ale důrazné elektroniky. Bloc Party rozhodně nezklamali a svůj standard si i s novým albem udržují zatraceně vysoko. jk HODNOCENÍ LN ***** Don Caballero: Punkgasm
Relapse 2008 Nenápadně jako myšky se na scénu po dvou letech vrátili Don Caballero se svou šestou studiovou deskou. Na Punkgasm se trojice z amerického Pittsburghu pustila na tenký led a svou dosud téměř výhradně instrumentální produkci doplnila v pěti skladbách o vokál bubeníka a jediného původního člena kapely Damona Che Fitzgeralda a kytaristy Eugene Doylea (ve výborném „kraťasu“ Celestial Dusty Groove).
I přes (mimořádně vyvedené) písničky s vokály neztrácí Don Cab nic ze svého specifického, bezhlasého zvuku. Zdánlivě roztříštěnými kompozicemi se volně proplétá a větví originální hudební motiv, nechybí typická „nervní“ kytara a jakási rozmarná nálada. Don Cab přišli s (dalším) instrumentálně zručným, svižným a zábavným albem. Kéž by měli šanci představit ho na koncertě taky u nás! jk HODNOCENÍ LN ***** The Verve: Forth
Parlophone 2008 Svůj velký comeback ohlásila jedna z nejvlivnějších britských kapel 90. let, The Verve. Kapela v čele s Richardem Ashcroftem se rozpadla na jaře 1999, dva roky po hitové nahrávce Urban Hymns; Ashcroft se poté pustil do své sólové dráhy.
Zdá se, že novinka The Verve si s sebou nese i neduhy, kterými trpěly všechny tři sólové desky jejich frontmana. Tedy délka nahrávky je nepřímo úměrná počtu nápadů, které by se navíc v roce 2008 sotva daly označit za zajímavé nebo objevné, a z toho plynoucí zklamání těch, kteří si od britpopových ikon slibovali něco víc.
Fanouškům z 90. let, kteří čekání nevzdali, se The Verve pravděpodobně zavděčili už samotným reunionem. A vzhledem k tomu, že v tvorbě se kapela posunula spíš k líbivějšímu popu, není důvod se o spokojenost početného publika v budoucnu obávat. jk HODNOCENÍ LN *****
