Vyplývá to ze studie stockholmského Karolinska Institutet, která se zaměřila na 19 evropských zemí. Ta mimo jiné konstatuje, že šance na přežití přímo souvisí s přístupem k novým preparátům.
Česko patří mezi země s největší úmrtností lidí postižených rakovinou. Podle studie Eurocare z roku 2003 po pěti letech od určení diagnózy přežívá v Česku pouze 46 procent ženských a 32 procent mužských pacientů. Například v Rakousku je to 58 procent žen a 47,5 procenta mužů. Evropský průměr činí 53,6 procenta pro ženy a 40,5 procenta pro muže.
"Česká republika, Maďarsko, Polsko a Británie se pohybují pod evropským průměrem v oblasti přejímání nových léků proti rakovině," konstatuje studie onkologa Nilse Wilkinga ze stockholmského institutu a ekonoma Bengta Jonssona, která má být předložena Evropskému parlamentu. "Nedostupnost nových léků je v těchto zemích zapříčiněna přísnou finanční kontrolou a byrokratickými průtahy," uvedli autoři. Rakousko, Španělsko a Švýcarsko se dočkaly nejlepšího hodnocení - nové přípravky pro léčbu rakoviny prý využívají nejvíce.
Důvodem, proč po vstupu Česka do EU nenastal očekávaný příliv moderních léků, spočívá podle Mezinárodní asociace farmaceutických firem (MAFS) mimo jiné v neprůhlednosti stanovení cen a úhrad léků. MAFS již kvůli tomu podala v březnu na Česko stížnost k Evropské komisi. "Nově patentované přípravky na léčení rakoviny či cukrovky nebyly zařazeny do úhrad ze zdravotního pojištění, a tak jejich dostupnost zůstala pro české pacienty ve většině případů nulová," vysvětlil výhrady MAFS její někdejší ředitel Pavol Mazan.
Podle prezidenta České lékárnické komory Lubomíra Chudoby může být za skutečností, že nedošlo k přílivu nových léků s evropskou registrací, i taktika firem. Ty v Česku nechtějí přistoupit na nižší ceny, než za jaké se prodávají v jiných zemích Evropské unie.
"Rozdíly v cenách zejména u těch léků, které jsou nově zaváděny, jsou v rámci Evropské unie minimální. Z obchodního hlediska to sice chápu, ale z toho etického, kdy vezmu v potaz, že jsme chudší země, s tím mám problém," řekl LN Chudoba.
Za největší překážky lepšího přístupu k novým lékům považuje nejen schvalování úhrad ze zdravotního pojištění, ale také přístup vlády. Ta nesouhlasí se zvyšováním spoluúčasti pacientů, ale zároveň chce nabízet nové léky a léčebné postupy.
"Pokud vyspělé země západní Evropy dávají do zdravotnictví víc peněz a přitom léky nakupují za podobné ceny, je jasné, že musí docházet k rozdílu v nabídce zdravotních služeb mezi bohatšími a chudšími zeměmi," uvedl Chudoba a dodal: "Pokud je u nás navíc tabu spoluúčast pacienta, nemůžeme se pohnout z místa."
