Neděle 5. prosince 2021, svátek má Jitka
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Čekali vtipnou pointu, jenže nepřišla

Česko

Prezidentův vicekancléř Petr Hájek označil v přednášce před vědeckým publikem evoluci za blud. Mnozí přítomní nemohli uvěřit, že to myslí vážně.

Nevím, jak vy, ale já z opice nepocházím. Vím to tak jistě, jako že je živý Bůh nade mnou, přesvědčoval posluchače prezidentův vicekancléř Petr Hájek. Provokativním výrokem zahájil 20. dubna v Centru pro ekonomiku a politiku (CEP) své vystoupení na semináři ke dvoustému výročí narození přírodovědce Charlese Darwina.

Ani po „teatrálním“ úvodu Hájek posluchače, většinou z řad vědců a studentů, nijak nešetřil. Zaútočil na evoluční teorii a moderní bádání vůbec. Svá tvrzení mnohdy nedokládal nebo použil dávno vyvrácené argumenty. A vystoupení proložil ještě dalšími „perlami“: tvrdil například, že darwinismus a marxismus mají mnoho společného.

Je to humorná nadsázka, mysleli si o Hájkově příspěvku mnozí posluchači a čekali na pointu, která vyznění proslovu „převrátí“. Jenže žádná nepřicházela. Své přihlášení ke kreacionismu, tedy k přesvědčení, že lidé byli stvořeni zvláštním zásahem vyšší bytosti, Hájek zakončil opět ujištěním, že on z opice nepochází.

Biologové o oku nepochybují „Dlouho jsme byli na rozpacích, zda je to míněno vážně,“ podotýká Fatima Cvrčková, molekulární bioložka z Přírodovědecké fakulty UK. Vyznění projevu ji i některé další vědce tak zaskočilo, že se bezprostředně po něm nezmohla na reakci. „Taková vystoupení žánrově na akademickou půdu nepatří. Když už tam přece jen zazní, mělo by se upozornit: tohle není seriózní příspěvek do diskuse,“ domnívá se docentka Cvrčková. Proto napsala otevřený dopis prezidentu Václavu Klausovi a kritizovala v něm Hájkovu přednášku. Dostala odpověď, že pan prezident odpoví, až dořeší naléhavější záležitosti.

„Představme si, že by na semináři CEP o teoretických modelech světové ekonomické krize vystoupil řečník, mimochodem profesí zcela mimo obor, s kategorickým tvrzením: Za krizi může spiknutí těch, kdo brání lidstvu nahlédnout známou pravdu, že všechno zlo 20. století způsobili Židé,“ uvádí Fatima Cvrčková paralelu pro Hájkův projev. A zmiňuje i další příměr: představme si, že by na konferenci o nerostných zdrojích zazněl příspěvek o tom, že Země je dutá a my žijeme na jejím vnitřním povrchu (pročež se není třeba bát, že ropa v dohledné době dojde).

Prezidentův vicekancléř argumentoval dále například Darwinovými pochybnostmi o tom, zda tak složitý orgán jako oko mohl vzniknout během evoluce. „O nepravděpodobnosti vzniku oka přírodním výběrem se Darwin skutečně zmiňuje - ale je to řečnický obrat, který uvozuje právě pasáž vysvětlující, jak si lze vznik oka přírodním výběrem představit,“ poznamenává docentka Cvrčková. Dnes už mají navíc biologové zdokumentovaný evoluční vývoj od jednoduché světločivé skvrny až ke složitému komorovému oku.

Myšlenky jako vystřižené z příručky politruka Naprostá většina lidí se stále ještě mylně domnívá, že dítě během svého vývoje v matčině těle prochází jakousi „pamětí evoluce“, je postupně podobno rybě, pak obojživelníku, plazu a ptáku - až konečně se z něj stane člověk, pronesl dále Petr Hájek. To ale podle Fatimy Cvrčkové svědčí spíše o úrovni našeho školství. „Myšlenku, kterou v druhé polovině 19. století zastával německý biolog Ernst Haeckel, Hájkem mimochodem označovaný jako německý kreslíř, považují vědci už více než sto let za překonanou,“ uvádí docentka Cvrčková.

Prezidentův vicekancléř také tvrdil, že jméno Charlese Darwina se stalo akademickým kladivem proti křesťanské civilizaci. „Dnes však s Darwinem nemá problém ani papež a katolická církev jako celek,“ říká Václav Hořejší, ředitel Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR. Mezi nejvýznamnějšími evolučními biology najdeme i mnohé věřící, včetně vysvěcených duchovních a členů řádů, například jezuitů.

Zná pan Hájek jména jako Pierre Teilhard de Chardin nebo Francisco Ayala? -ptá se profesor Hořejší v diskusi na webových stránkách Klausova „think tanku“ CEP.

Ještě dále zachází v argumentaci na webu CEP Miroslav Kutílek, profesor pedologie a půdní fyziky, autor knihy Racionálně o globálním oteplování. „Pod tíhou textu Petra Hájka jsem nucen odvolat svůj příspěvek ze sborníku textů ,Globální oteplování‘, uveřejněného v CEP. Řada mých argumentů proti klimatickým alarmistům je totiž založena i na současných znalostech o vývoji Homo sapiens. Tento vývoj negují teze Petra Hájka,“ píše ironicky Kutílek.

„Protože je Hájek vysoce postavený člověk, cítil jsem potřebu zareagovat,“ vysvětluje. Přiznává, že ho popudila především primitivní argumentace. A nejspíše nebyl sám. Klub skeptiků Sisyfos, v jehož výboru Miroslav Kutílek působí, už dostal několik podnětů na udělení Bludného balvanu, „ocenění“ za vědecký blud, právě Petru Hájkovi.

„Nedávno navštívil Václav Klaus v New Yorku konferenci o globálním oteplování. Většina příspěvků, včetně vystoupení pana prezidenta, tam odpovídala i mému racionálnímu pohledu na problematiku,“ popisuje profesor Kutílek. V kruzích blízkých organizátorovi konference se podle Kutílka objevují také zastánci kreacionismu. „Petr Hájek se jejich myšlenkami možná ve snaze zalíbit se hlavě státu inspiroval,“ spekuluje Miroslav Kutílek o pohnutkách vicekancléře.

Také Fatimě Cvrčkové se zdá, že Hájek v podstatě tlumočil stanovisko amerických kreacionistů. „Mám podezření, že velká část příspěvku není myšlenkově originální. Dokonce jsem zjistila, že na webu existují jakési příručky pro politruky kreacionismu,“ podotýká docentka Cvrčková. Ani ty však podle ní Hájek nejspíš nemá dobře nastudované. „Používá i argumenty, u nichž stojí varování samotných kreacionistů: tímhle se neohánějte, uříznete si leda ostudu. Platí to například o zmíněném oku,“ říká Fatima Cvrčková.

Pes vypuštěný z klece Přednášky ze semináře k Darwinovu výročí vydá CEP jako sborník. „Nechceme být v této publikaci společně s Hájkem jen tak bez dalšího komentáře, proto jsem napsal se svojí manželkou Fatimou Cvrčkovou do sborníku polemiku s jeho referátem,“ vysvětluje docent Anton Markoš, biolog z Přírodovědecké fakulty UK, který vystoupil na semináři před Hájkem. Jeho přednášku komentuje slovy: „Připadá mi to, jako by pan prezident vypustil vzteklého psa z klece a teď se dobře bavil tím, co to s vědci dělá.“ Svoje vysvětlení opírá o fakt, že původně bylo na programu semináře téma „Charles Darwin dvě stě let od narození“ a vystoupit měl mimo jiné evoluční biolog docent Daniel Frynta, seminář měl moderovat profesor Cyril Höschl.

Pár dní před akcí ovšem přišla pozvánka, na které bylo uvedeno jiné téma - „Darwin a darwinismus - věda, nebo ideologie?“, místo docenta Frynty se v programu objevil Petr Hájek a jako moderátor Václav Klaus.

„Od organizátorů semináře jsem se dozvěděl, že vystoupí významnější řečník a že mám svůj příspěvek poslat pouze do sborníku, což mě trochu urazilo. Ještě více se mě však dotklo, že jsem byl nahrazen člověkem tak málo obeznámeným s danou problematikou,“ říká Daniel Frynta. Příspěvek Petra Hájka považuje za myšlenkově nezajímavý a silně ideologický. „Nepředstavuje žádnou výzvu k diskusi, můžeme se mu zasmát, anebo také ne,“ podotýká docent Frynta. Připouští přitom, že by on i biologové, kteří na semináři přednášeli, uvítali kontroverzní příspěvek jako podklad pro další debatu a zamyšlení.

V Hájkově projevu ale se podle Daniela Frynty odrážela nevzdělanost, drzost a nereflektování základních myšlenkových proudů. „Popřít vše je legitimní názor. Neměly by však chybět argumenty,“ domnívá se docent Frynta.

Akademie polemizovat nebude „Překvapilo mě, na jakém fóru Petr Hájek svůj projev prezentoval. Svoboda slova zaručuje každému právo na jeho názor, ale od pana Hájka mě takové vystoupení zaskočilo,“ odpovídá Jiří Drahoš, předseda Akademie věd ČR na otázku, co si o „případu“ myslí. Podle něho vznikl rozruch jen proto, že o kreacionismu mluvil člověk z blízkého okolí pana prezidenta.

Možná takový názor na vývoj člověka zastává celá řada lidí, ale to není důvod přikládat referátu Petra Hájka velký význam. Akademie jako instituce by reagovala až ve chvíli, kdy by se zde zformovalo nějaké hnutí a začalo šířit kreacionismus v masovém měřítku. „Ojedinělý názor jednoho člověka nevnímám jako nástup kreacionismu v České republice,“ říká profesor Drahoš.

Do přílišného polemizování by se nepouštěl ani Václav Hořejší: „Je to stejné jako oponovat lidem, kteří tvrdí, že je možné zkonstruovat perpetuum mobile nebo že Slunce obíhá kolem Země.“

Mnohem ostřeji vidí Hájkovo vystoupení docent evoluční antropologie Václav Vančata z Pedagogické fakulty UK: „Prezidentův vicekancléř je oficiální osoba. A jeho prohlášení je naprosto nekompetentní, protože považuje evoluční teorii za blud, a darwinismus dokonce přirovnal k marxismu. Pokud nyní tvrdí, že je to jeho soukromý názor, tak ať o něm nemluví do televize a do novin.“

Celé Hájkovo vystoupení vnímá Václav Vančata jako úlet člověka, který považoval za nutné zdůvodnit svoje politická hlediska. „Zneužil určité názory a neuvedl žádné argumenty pro tvrzení o levičáctví darwinismu,“ říká docent Vančata.

Razantní je Václav Vančata i v pohledu na kreacionismus v Česku. Podle něho zde existuje už deset patnáct let a před několika lety dokonce proběhla v Praze mezinárodní kreacionistická konference.

***

Popřít vše je legitimní názor. Nesmí však chybět argumenty, upozorňuje biolog Daniel Frynta.

Opisoval od kreacionistů?

Odmítl evoluci a zaútočil na darwinismus. Tak lze shrnout nedávné vystoupení prezidentova vicekancléře Petra Hájka. Svou přednáškou v Centru pro ekonomiku a politiku na semináři ke dvoustému výročí narození přírodovědce Charlese Darwina vyrazil posluchačům, většinou z řad vědců a studentů, dech. Někteří biologové upozorňují, že se nejspíše inspiroval u amerických kreacionistů.

Kreacionisté se domnívají, že lidé, Země a vesmír byli stvořeni zvláštním zásahem vyšší bytosti či božstvem. Mnozí navíc věří, že svět vznikl doslova tak, jak se píše v Bibli, tedy během několika dnů, a to zhruba před šesti tisíci let.

Darwinismus vychází při pohledu na vznik života z díla Charlese Darwina, který spojil myšlenku postupného vývoje druhu s přírodním výběrem a označil je jako hybatele evoluce.

Charles Robert Darwin (1809-1882) Britský přírodovědec a zakladatel evoluční biologie během své pětileté plavby kolem Země studoval geologické jevy, fosilie a živé organismy v různých koutech světa. Jeho zjištění naznačovala, že živočišné druhy nejsou stále stejné, ale že se postupně mění. Nasbírané poznatky zveřejnil v roce 1859 v díle O vzniku druhů přírodním výběrem.

Autor:

Blogera připravil lajdáctvím o nohu, další zranil. Za nehodu dostal podmínku

Premium S podmínkou na pět let odešel od soudu čtyřiačtyřicetiletý Moldavan. V červenci 2019 způsobil na obchvatu Chrudimi...

Přes víkend zemřou všichni z JIP. Sestra vypráví o práci v době covidu

Premium Markéta Svobodová, hlavní sestra z Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, stojí spolu s dalšími šesti kolegyněmi z...

Android Auto a CarPlay v každém autě. Poradíme vám, jak na to

Premium Chcete používat oblíbenou navigační aplikaci na displeji v autě místo telefonu? Přečtěte si, jak to udělat a neutratit...