WASHINGTON „Budete mít příležitost ještě jednou říct: Ano, my to dokážeme,“ oprašoval Barack Obama v minulých dnech svůj slogan (v originále „Yes, we can“), s kterým to před dvěma lety dotáhl do Bílého domu. Příležitost budou mít Američané při dnešních volbách. Jenže možná nebudou mít chuť – tedy více než polovina z nich ne, jak ukazovaly i poslední předvolební průzkumy.
Podle jednoho z nich by například republikány volilo i 20 procent vysokoškoláků, kteří předloni stáli za Obamou. Celkově se pro současnou opozici vyslovovalo kolem 50 procent voličů, demokratům dávalo přednost kolem 45 dotazovaných. Konzervativně orientovaný list The Wall Street Journal pak citoval analytika Stuarta Rothenberga, podle nějž můžou ve Sněmovně reprezentantů demokratům sebrat až 70 křesel, což se jim povedlo naposledy v roce 1948.
Výhra republikánů...
Ve volbách se mění celá sněmovna, přes třetinu Senátu, vybírat se ale bude také 37 z 50 guvernérů a volit se budou také téměř všechny zákonodárné sněmy jednotlivých států. Přinejmenším v té hlavní, kongresové části voleb, považují republikáni své vítězství za prakticky jisté. „Vyhrajeme, jinak to dopadnout nemůže,“ prohlásila rezolutně v rozhovoru pro konzervativní televizi Fox Sarah Palinová – bývalá kandidátka na viceprezidentku, současná hlavní tvář protestního „čajového“ hnutí Tea Party a možná příští adeptka na post Obamova nástupce.
Republikánům hraje do karet pomalejší ekonomické oživení, než jaké Obama sliboval, a naopak setrvale vyšší míra nezaměstnanosti, než v jakou současný šéf Bílého domu doufal. Vítaným terčem kritiky se pak stala Obamova zdravotní reforma, která i podle nezávislých pozorovatelů sice byla potřebná, ale přišla v nevhodnou dobu, kdy na ni americká ekonomika ještě není připravená.
Spíše tedy než úspěch republikánů se očekávaný výsledek dnešních voleb komentuje jako neúspěch demokratů – respektive neschopnost Obamy „prodat“ ty úspěšnější z jeho kroků. Jak ve svém posledním vydání například podotkl i britský týdeník The Economist, bez jeho finančních reforem by na tom možná byla americká ekonomika ještě hůř.
Jedním z mála okamžiků, kdy se někdo pokusil napjatou předvolební atmosféru odlehčit, bylo sobotní shromáždění na washingtonském Mallu. Akce nesla název „Restore sanity“ – což se dá volně přeložit jako návrat k normálnímu, zdravému rozumu. Název mítinku organizovaného dvěma známými televizními baviči odkazoval k srpnovému masovému shromáždění hnutí Tea Party na témže místě nazvanému „Restore honor“ (Návrat cti).
„Jo, šlo o politiku, ale nejen o ni,“ komentovala sobotní akci jedna z účastnic s vlasy vyčesanými do legračně vysokého drdolu. Řada dalších lidí nezůstala jako ona jen u nalíčení a navlékla se do bláznivých kostýmů typu obřího banánu. Vysmáli se tak stoupencům Tea Party, kteří si v duchu nejslavnější protestní akce v dějinách Spojených států oblékají repliky kabátců a třírohých klobouků z 18. století.
Přestože se hromadně utvrdili v tom, jak jsou konzervativci z Tea Party „směšní“, a tudíž „nevolitelní“, o den později z nich optimismus vyprchával. „Lidé je zvolí. Sice to nechápu, ale pár se jich určitě do Kongresu dostane,“ krčil rameny padesátník Greg, který si před tím taky pochvaloval atmosféru sobotní akce.
... nebo jen prohra demokratů? Kolik bude to „pár“ znamenat, se Američané dozvědí už dnes pozdě večer. A pro Obamu se ve výsledcích voleb bude skrývat ještě jeden vzkaz: jak velké jsou jeho šance, že v roce 2012 zopakuje své vítězné tažení na Bílý dům. Podle průzkumu, který včera večer zveřejnila agentura Reuters, tomu těsná nadpoloviční většina Američanů (52 procent) nevěřila už před tím, než se otevřela první volební místnost.
***
DEMOKRATÉ VERSUS REPUBLIKÁNI
O co jde ve volbách do Kongresu USA
Američané dnes budou volit do řady místních zastupitelstev, především však do Kongresu.
Ten se jako zákonodárný orgán USA skládá ze dvou komor. Ve stočlenném Senátu se obmění hruba třetina křesel (37). Současné rozložení sil je 59 ku 41 ve prospěch demokratů, které obvykle podporují i dva nezávislí. Každý stát je zastoupen dvěma senátory, kteří nemusejí být ze stejné strany.
Do Sněmovny reprezentantů se bude volit všech 435 členů. Nyní je poměr sil 255 ku 178 ve prospěch demokratů. Místa v dolní komoře Kongresu se dělí všem americkým státům úměrně k počtu obyvatel. Každý stát má ústavně zaručené právo na nejméně jednoho reprezentanta.
V Senátu mají nyní demokraté převahu 18 křesel, podle odhadu BBC by se po dnešních volbách měla snížit na čtyři mandáty. Přesto by si demokraté měli kontrolu Senátu udržet. Ve Sněmovně reprezentantů nyní mají demokraté převahu 77 křesel, podle BBC by ale po volbách měli dolní komoře Kongresu s rozdílem 33 křesel dominovat republikáni.
O autorovi| PAVEL ČERNÝ, zvláštní zpravodaj LN v USA
