LONDÝN Už čelili výtkám politiků i veřejnosti, nyní se ale bankéři připravují na útok celebrit. Několik světových hvězd volá po nové dani pro banky. Ty přitom jen před několika dny zveřejnily své loňské zisky a bonusy.
Řada celebrit je podle serveru BBC připravena zapojit se do celosvětové kampaně největších charitativních organizací, která vyzve banky, aby daly na dobročinnost pět tisícin procenta z hodnoty každé transakce, kterou udělají na mezinárodních trzích.
Cílem kampaně je podle humanitárních organizací „přepsat smlouvu mezi bankéři a obyčejnými lidmi vytvořením takzvané daně Robina Hooda“. Charity, mezi které patří například UNICEF, Oxfam nebo Cafod, doufají, že přesvědčí hvězdy, aby nosily trička s s dvojsmyslným nápisem „L0.005E CHANGE“, což lze v angličtině číst jako „LOOSE CHANGE“ (uvolnit drobné).
Humanitární organizace věří, že by tento poplatek mohl vynést až 175 miliard dolarů. Polovina z takto získaných peněz by měla jít na domácí projekty včetně pomoci se zaplacením státní podpory krachujícím bankám. Zbytek peněz by měl posloužit na mezinárodní pomoc a na projekty týkající se změn klimatu.
Organizace Oxfam připouští, že k zavedení daně z transakcí je nezbytná mezinárodní shoda, což by mohlo být obtížné, ale vyzvala britskou vládu, aby daň zavedla alespoň jednostranně.
Britský premiér Gordon Brown, který přišel jako první s myšlenkou daně z transakcí v listopadu na summitu ministrů financí zemí G20, však říká, že taková daň nemůže být zavedena, pokud by nebyla skutečně celosvětová. Brownův nápad tehdy přivítala většina zemí G20 s výjimkou Kanady a Spojených států, které jakoukoli novou daň rezolutně odmítaly.
Ale věci se od minulého podzimu změnily. Zatímco postoj Kanady zůstává stejný, v případě Spojených států došlo k výraznému obratu. Radikální bankovní reforma, se kterou přišel minulý týden americký prezident Barack Obama, může vést k dramatickým změnám v bankovním prostředí po celém světě. Obama navrhuje přijmout taková opatření, která by omezila velikost finančních institucí i jejich aktivit tak, aby se do budoucna zamezilo takovým excesům, které vedly k současné hospodářské krizi.
Je ironií, že taková bankovní reforma by mohla ve svém důsledku ohrozit plány humanitárních organizací na zavedení „globální daně z transakcí“, protože zeštíhlené banky by nemusely být ochotné nebo schopné obchodovat v takovém rozsahu jako dosud.
Některé z velkých bank však nečekají na novou daň a spolupracují s charitou už nyní. Chtějí se tak vyhnout hněvu veřejnosti a vylepšit svůj pošramocený obraz. Proto přišly s myšlenkou, aby manažeři věnovali část svých odměn na charitu. Příkladem je americká banka Goldman Sachs, která zvažuje u svých vedoucích pracovníků zavedení povinného příspěvku na charitu ve výši čtyř procenta z jejich ročních odměn. Banka přitom hodlá na odměnách za loňský rok vyplatit 16,19 miliardy dolarů.
„To je skvělý nápad a ostatní společnosti by ho měly následovat. Tento koncept není nový a je to způsob, jak mohou finanční společnosti zachránit svou pověst a sdílet bohatství se širokou veřejností,“ řekla Stephanie Risa Steinová ze společnosti Philanthropic Capital Advisors, která se specializuje na charitativní investice.
