Dokumentaristka Helena Třeštíková si do Cannes přijela pro cenu Media European Talent za nejlepší filmový projekt. Je jím Zázrak po 35 letech, překlenující čtyři dekády.
LN Jak jste na zprávu o vítězství svého projektu reagovala?
Dozvěděla jsem se to v březnu s tím, že to je zatím strašně tajné. Netušila jsem, že podání žádosti o grant na fond Media může mít tenhle efekt. A taky jsem se dozvěděla potěšující detaily: žádostí bylo podáno asi 1200, z toho si organizátoři vybrali 345 - a my jsme byli první. Poprvé cenu získal dokument, poprvé žena a poprvé Česká republika! LN Jak jste si cenu převzala?
Minulý pátek proběhl slavnostní oběd, na kterém mi viceprezident Evropské unie Jacques Barrot předal diplom. Součástí ceny je pobyt v Cannes a asistence francouzské distributorky, která mi tu buduje kontakty. Představuje mě s produkční společností Negativ producentům a distributorům. Ta cena je za projekt, za nic hotového. Ale jde o časosběrný projekt a já mám pocit, že idea sbírání času, kterou jsem načala před 35 lety, konečně začíná mít ohlas a je životaschopná. LN Na čem teď pracujete, vedle Zázraku a narkomanky Katky?
Navazuju na film Sestřičky o dívkách, které v roce 1989 maturovaly na zdravotní škole. Sleduju divadelníka Jakuba Špalka, romského hudebníka Vojtu Lavičku, ženské osudy z projektu Rozkoš bez rizika a pořád i Manželské etudy. A ty příběhy běží současně: teď třeba sedím ve střižně s Katkou, ale zároveň někdo z těch dalších sledovaných zažívá nějaké zásadní věci a já se musím sebrat a jít to zachytit.
