I když podle Nejvyššího soudu v obvyklých případech nemá odškodnění přesáhnout půl milionu, ve zvlášť citlivých případech může být i milion korun málo. Rozhodl tak Ústavní soud na přelomu roku.
Za smrt 240 až 500 tisíc. V Česku se dává moc peněz, tvrdí Nejvyšší soud |
Ještě před dvěma lety stanovil český stát cenu lidského života přímo zákonem. Pokud někdo zavinil smrt člověka v důsledku svého protiprávního jednání, jeho nejbližší po něm mohli vysoudit nejvýše 240 tisíc korun. Tato úprava byla kritizována jako cynická, a proto nový občanský zákoník zcela změnil koncepci náhrady nemajetkové újmy při usmrcení člověka. Nově se tak dává namísto pevných částek velký prostor pro uvážení soudům.
Změna pravidel se brzy projevila v praxi soudů. První kauzy se objevily před trestními soudci v takzvaném adhezním řízení, kde se rozhoduje o nárocích poškozených na náhradu újmy způsobené trestným činem. Někteří soudci začali pozůstalým přiznávat mnohamilionové částky, například více než sedm milionů korun dceři, matce a bratrovi ženy, která zemřela v důsledku dopravní nehody na Domažlicku v roce 2014.
Plošně vysoké náhrady však tento týden zatrhl Nejvyšší soud, který na základě této kauzy rozhodl, že v případě „běžného usmrcení“ by se náhrada nemajetkové újmy pro nejbližší měla pohybovat jen mezi 240 tisíci a půl milionem korun. A přestože o věci rozhodoval trestní soud, verdikt ovlivní i kauzy před civilními soudy.
Dále v sobotním LN najdete:
Anabáze iráckých uprchlíků, které do Česka dostala nadace Generace 21, nebere konce. Šestnáctičlenná skupina přesídlenců, kterou úřady nejprve vykázaly a poté zadržely u německých hranic, v pátek opětovně zažádala o český azyl. Druhá skupina, jež do Německa odešla před dvěma týdny, dál čeká na vydání do Česka. Jedním z důvodů neochoty usadit se v Česku může být i skutečnost, že přesídlenci měli před odjezdem z Iráku jen kusé informace o tom, jak u nás začít nový život. Přednost dostala byrokratická pravidla. A také zkouška víry. Do programu byli zařazeni jen křesťané. A pokud se nemohli prokázat rodinnou tradicí nebo křestním listem, přišly na řadu i otázky jak z nedělní školy. „Vedli jsme osobní pohovory, v nichž jsme se mimo jiné dotazovali třeba na to, jestli znají Bibli,“ nastínil LN Jan Talafant, koordinátor nadace.
Pokračovatel Přemyslovců, jeho dobrodružné mládí a Vita Caroli. Prostřednictvím přemyslovské tradice Karel IV. zdůraznil slavné předky, včetně svatého Václava. |
