Počátkem listopadu Indie oznámila, že využije svých úspěchů v kosmickém programu a pokusí se konkurovat projektu Google Earth. To bylo slovo do pranice. Google Earth je sedmou nejvyužívanější aplikací na světovém internetu. Prostřednictvím satelitních fotografií mohou uživatelé „zoomovat“ na jakékoliv místo planety, jako by byli obdařeni božským vševidoucím okem. Indie oznamovala spuštění projektu Bhuvan (v sanskrtu Země), který měl snímkovat povrch planety lépe a častěji.
Neuplynul měsíc a všechno bylo jinak. Centrum indické Bombaje se stalo krvavým terčem skupiny po zuby ozbrojených teroristů. Jak se vzápětí ukázalo, ozbrojenci byli vybaveni GPS navigací a snímky místa útoku staženými právě z Google Earth. Petice zaslaná bombajskému nejvyššímu soudu osočila službu Google Earth z toho, že „napomáhá teroristům plánovat útoky“. Indové požadují po společnosti Google, aby záběry území ohrožených terorismem vystavila pouze v rozmazané verzi.
Není to poprvé, kdy Google čelil podobným obviněním. V roce 2005 si Austrálie stěžovala, že jsou na snímcích Google Earth vidět její atomové elektrárny. Jižní Korea zase nelibě nesla zviditelnění přesné polohy všech letišť.
Vítejte do nového věku informační transparentnosti. Zpřístupnění informací co největšímu množství lidí je mincí o dvou stranách. Běžní uživatelé vidí jen tu pozitivní, a úplně zapomínají na to, že internet je nejen komunikačním nástrojem, ale i archivem, kde vám nic nebude zapomenuto. Ochránci lidských práv zase jako by viděli hlavně tu temnou stranu internetové síly. Čím více informací máte uloženo mimo svůj počítač, tím více jste vydáni na milost těm, kteří si k těmto informacím dokáží najít cestu.
Dalším poučením je, že nástroj je opět považován za pachatele. Vinit Google Earth z toho, že napomáhá teroristům zveřejněním satelitních fotografií, je podobně bludné jako zakazovat počítačové hry proto, že je hrají i psychopati, kteří občas vystřílejí nějakou školu. Je to jako střílet na posla špatných zpráv. Google je velký hráč v dnešním elektronickém světě a přináší hodně zpráv.
Vygooglovat z krize
Dnes se nikdo nepozastaví nad tím, že se vysavači říká lux. Původně jedna z mnoha výrobních značek byla na našem trhu tak úspěšná, že se stala synonymem celého produktu. Stejné je to dnes s Googlem, který je tak dobrý, že veškeré své konkurenci vypálil rybník. Google změnil život milionům lidí, protože teprve s jeho použitím jste při hledání informací získali pocit, že vám počítač rozumí. Už nevyhledáváme. Googlujeme.
Kombinace geniality, štěstí a připravenosti dopomohla k tomu, že dva studenti americké Stanfordské univerzity Larry Page a Sergei Brin vyvinuli program, jenž uměl k zadanému klíčovému slovu najít ty nejvhodnější webové stránky. Dnešní šéfové od konkurence si asi rvou vlasy, že jejich tehdejší manažeři odmítli nový algoritmus koupit za milion dolarů. Studenti se po tomto obchodním „neúspěchu“ udělali pro sebe, získali sponzory, později vstoupili na burzu a nyní vládnou společnosti, jejíž obchodní značka je považována za nejdražší na světě.
Je to Google, kde dnes pracují ty nejbystřejší mozky výpočetních technologií, včetně samotného Vintona Cerfa, „otce internetu“, který vymyslel způsob, na jehož základech funguje internet dodnes. Google kolem sebe vytváří auru firmy budoucnosti a kromě toho, že chce stále poskytovat nejlepší způsob prohledávání internetu, nejde jeho zakladatelům o nic menšího než vylepšit náš nedokonalý svět.
Česko je jednou z mála zemí, kde Google není jedničkou na trhu vyhledávacích služeb. Češi stále více věří starému dobrému Seznamu. Změnit to je určitě jedním z hlavních úkolů ředitelky české pobočky této společnosti Taťány le Moigne. Manažerka, která působila v amerických IT společnostech včetně Microsoftu, působí uvolněně a vyrovnaně jako znak jin/jang, který jí visí na krku. Když mluvíme o současné ekonomické krizi, jako správná manažerka mě první dáma českého internetu přesvědčuje, že celý ten velký finanční průšvih je vlastně šance. „Krize vede lidi k přehodnocení celé řady věcí. Firma v čase krize musí ještě více sledovat ziskovost a přehodnocovat, kam peníze investovat. Naší výhodou je, že internet je médium velice transparentní a měřitelné.“ Hezky se to poslouchá, nicméně krize se nevyhnula ani Googlu. Již na konci loňského roku musel podstatně zredukovat počet externích zaměstnanců po celém světě.
Bílá je dobrá
V čem je vlastně Google o tolik napřed před ostatními společnostmi, nepočítáme-li to, že nikdo jiný nepropojil šedesát tisíc počítačů a nevyvinul cosi velmi blízkého Centrálnímu mozku lidstva? Podle Taťány to bylo umění držet se svého a neuhnout od toho nejzákladnějšího – vývoje vyhledávacího softwaru. „Vyhledávač AltaVista ze sebe udělal portál s nabídkou nejrůznějších služeb, zatímco Google se striktně držel vyhledávání samotného. Lidé ocenili, jak jednoduchá je naše úvodní stránka. Deset let stejná, v podstatě prázdná. Na rozdíl třeba od naší někdejší konkurence Yahoo. Mám takové životní pořekadlo: Není důležité se zúčastnit, ale vydržet. Vydržet v tomhle byznysu se dá, jen když jste rychlí a pořád inovujete. Že jsou dnes za Googlem velké peníze, neznamená, že to byl původní záměr. Původním záměrem bylo demokratizovat informace, přinést je lidem v nejrelevantnější podobě tak, aby z nich měli užitek. Dříve byly informace doménou mocných a bohatých. To už dnes neplatí.“
Řada věcí, kterými se Google pyšní, nevznikla z nějakého plánu, ale souhrou náhod a dobrých nápadů. I to je zřejmě znakem pružně smýšlející firmy, když takové prostředí umožní. Zaměstnanci jsou vybízeni, aby 20 % ze své pracovní doby věnovali vymýšlení toho, co je baví. Ani ona „čistá“ úvodní stránka vyhledávače prý nebyla kalkulem. Podle autorů knihy Google story neměl Sergei Brin peníze ani umělecké nadání, aby vytvořil nějakou skutečně působivou grafiku, a tak ji nechal bílou jako nepopsaný list. Nyní je její čistota standardem. Některé aplikace Google vznikly z čiré potřeby zaměstnanců něco si usnadnit. Z touhy vyznat se v tisících starých e-mailů vznikl přelomový systém elektronické pošty Gmail. Další mohutně využívaná služba Google News prý vznikla jako spontánní reakce na terorismus z 11. září. „Když spadla Dvojčata a lidé si chtěli přečíst, co píší tyto nebo tamty noviny, neexistovala cesta, jak to rychle a efektivně udělat,“ říká Taťána le Moigne. „Během pár týdnů u nás vzniklo agregované zpravodajství, vybírající na určité téma informace ze všech koutů světa.“
Třináct hodin za minutu
Ruku v ruce s komerčním úspěchem doprovází Google pověst společnosti, která je nejvstřícnější vůči svým zaměstnancům. Místo v křeslech mohou posedávat na gumových balonech, relaxují hraním volejbalu a podniková kantýna nabízí denně až 100 různých pokrmů, navíc v biokvalitě a připravovaných pouze z místních surovin. Když své pracovníky firma přesvědčí, že práce je hrou, druhou stranou mince je, že před ní téměř není úniku. I na toaletách s vyhřívanými prkénky jsou zaměstnanci vyzýváni k tomu, aby během posezení řešili drobné výpočetní úkony na připravených tabulkách.
Na svém systému placených odkazů vydělává Google tolik, že si může dovolit kupovat jiné servery a služby bez vidiny nějakého okamžitého zisku. Dnes má ve svém portfoliu více než sto různých produktů. Většina uživatelů o nich nemá ani tušení. Před dvěma lety koupil Google nejnavštěvovanější server amatérských videonahrávek YouTube. Angažuje se i v digitalizaci knih. Představa masy informací, které jsou pouze na papíru a nelze v nich vyhledávat, byla zřejmě pro šéfy mučivá. Zatím tu není vyhlídka na snadnou monetizaci, tedy převod na peníze. Ale bez té to také nejde. „Na YouTube přibude každou minutu třináct hodin videa,“ říká Taťána le Moigne. „To stojí spoustu peněz, protože to musí běhat na nějakém železe, na nějaké infrastruktuře. Dřív nebo později bude muset přijít monetizační model, aby nám obsah na této službě vydělával nějaké rozumné peníze. Ale nespěcháme a nechceme uživatele otrávit. Máme YouTube už dva roky a dodnes není žádný jasný plán, jak z něj generovat zisk.“
Lékařská karta reloaded
Zakladatelé Googlu v něčem připomínají dávné osvícence, rané encyklopedisty. Jestliže vědění je moc, jejich snahou je přesunout tuto moc do rukou co nejvíce lidí. Jedním z rozvíjejících se projektů je například Google Health, cosi jako lékařská karta, kterou ale nemáte v kartotéce u doktora, ale doma v počítači a hustě prolinkovanou s dalšími internetovými zdroji. „Medicína je hlavně velký byznys. A o tom, jaké informace se dostávají k pacientům, dosud rozhodovaly z velké části farmaceutické lobby,“ vysvětluje le Moigne.
Společnost Google v posledních letech masivně investuje do genového výzkumu. Kromě toho, že lidský genom považují tamní vizionáři za novou databázi k prohledávání, za tím stojí i čistě osobní zájem. Pětatřicetiletý Sergei Brin koncem loňského roku překvapenému publiku oznámil, že po matce zdědil mutaci genu LRRK2, který může vést ke vzniku Parkinsonovy nemoci. Počítačový mág k té informaci přistoupil věcně: Pojďme se tomu genu podívat na zoubek. A pokud jím sponzorovaný výzkum pomůže jemu, prospěje i celému lidstvu.
Google vstoupil do světa s idealistickým heslem „Nebuďme zlí“. Jenže svět je příliš složitý na to, aby v něm mohla tak velká firma fungovat bez kompromisů. Čím větší roli hraje, tím více je tlačena k nepopulárním rozhodnutím. Nejvíce kontroverzí zatím vzbudilo rozhodnutí umožnit čínské vládě cenzurovat vybraná vyhledávaná slova jako třeba „freedom“. Podle Sergeje Brina to bylo lepší než nechat čínské uživatele úplně bez této služby. Google působí jako idealistický poslanec, který chtěl dělat nepolitickou politiku, a po jmenování do vlády zjistil, že svět se nedělí na obyčejné dobro a zlo. Kam se tato pomyslná hranice posune v následujících letech? Kde bude rozhraní mezi cenzurou a svobodou? Uvidíme na Googlu. Nebo neuvidíme.
***
TAŤÁNA LE MOIGNE Působila jako obchodní manažerka v několika IT společnostech, mj. i pro Microsoft v Praze, Mnichově a Londýně. Než dostala nabídku od Googlu, pracovala nějaký čas na volné noze, vychovávala syna a vymýšlela společenské hry pro děti. Hry prodávala přes internet a to ji naučilo, jak je důležité zvládnout umění být vidět pro internetové vyhledávače. Kdyby se nerealizovala ve světě počítačů, možná by skončila jako léčitelka nebo lékařka. Přitahuje ji východní medicína, která vidí lidský organismus jako jeden propojený celek. Počítače ale měli v rodině. Otec byl programátor, a když došlo na volbu studia, doporučil dceři informatiku. Řekl jí tehdy, že ten obor má budoucnost a na rozdíl od lékařství se dá dělat na sto procent zároveň i s péčí o případnou budoucí rodinu. Prozíravá rada.
DUCH ČASU 2008
Rusové ujíždějí na fotkách, Poláci hledají Jožina z Bažin
Kvanta dotazů, které se do vyhledávače Google každou vteřinou sypou, neleží ladem. Analytici společnosti vyhlásí v rámci rubriky nazvané Zeitgeist každý rok nejhledanější pojmy v jednotlivých zemích a přihodí i několik dalších žebříčků. Co hýbalo rokem 2008?
ČR
Češi jsou evidentně hravý národ. Na prvních místech nejvyhledávanějších termínů stojí MP3, hry a YouTube. Teprve potom přicházejí na řadu mapy a práce. Nejvyhledávanější celebrity: 1. Ewa Farna, 2. Jarek Nohavica, 3. Daniel Landa, 4. Chinaski, 5. Tři sestry
Velká Británie
Nejvyhledávanější službou byl FaceBook, následovala zpravodajská stanice BBC, YouTube, on-line aukce eBay a nakonec hry. Přehled nejhledanějších receptů Brity jednoznačně pasuje na milovníky sladkého: Nejvyhledávanější recepty: 1. Cupcake (koláček ve stylu muffinu pečený v papírovém pohárku) 2. Meatballs (masové kuličky) 3. Rocky road (také koláček, ale tentokrát v papírovém kornoutku) 4. Crumble topping (drobenkový koláč) 5. Eaton mess (jahody a drcené sněhové pusinky naložené ve šlehačce)
Polsko
Poláci jsou velmi společenští – na prvním místě ve vyhledávanosti je služba Nasza klasa, což je obdoba českých Spolužáků. cz. Následují hry, potom současný polský hit, on-line aukce Allegro (česká verze: Aukro), dále YouTube a zpravodajský a vyhledávací portál Onet. Davové šílenství kolem jedné Mládkovy písně objevené Poláky na YouTube se postaralo o nečekaného ambasadora české kultury v kategorii celebrit. Nejvyhledávanější celebrity: 1. Doda (polská popová zpěvačka) 2. Feel (nová polská kapela) 3. Harry Potter 4. Rihanna 5. Jožin z bažin
Rusko
Rusové milují fotit se (nejen) na dovolených, a tak na prvním místě je slovo foto, následují obligátní hry, poté mapy, MP3 a pětici uzavírá klíčové slovo počasí. Fascinace vzhledem je zřejmá i z žebříčku vlastností, které by chtěli na sobě uživatelé změnit: Nejvyhledávanější „Chci změnit...“ 1. Barvu očí, 2. Hlas, 3. Barvu vlasů, 4. Image, 5. Osud
Německo
Také Němci rádi draží na internetu. Hned na prvním místě je eBay, pak nezbytný YouTube, počasí a německý internetový portál GMX. Nejhledanější slova v kategorii Knihy: 1. Marketing, 2. Harry Potter, 3. Google, 4. Goethe, 5. Controlling
Indie
V Brazílii a Indii je nejhledanější službou sesterský projekt Googlu zvaný Orkut určený pro vytváření sociálních sítí. Následuje Gmail, Yahoo, Google a YouTube. A čemu by se Indové nejraději přiučili? Nejhledanější návody „Jak...“ 1. Zhubnout 2. Líbat 3. Vydělat peníze 4. Otěhotnět 5. Naučit se anglicky
Zdroj: Google
