Hlavě státu vyjádřilo podle průzkumu důvěru 37 procent dotázaných, z toho devět procent důvěřovalo rozhodně a 28 procent spíše. Důvěru vyjadřují zejména občané starší 60 let, obyvatelé obcí a malých měst s populací od 800 do dvou tisíc obyvatel, případně měst s populací od 30 do 80 tisíc obyvatel, dále pak zejména Moravané a specifickou skupinou jsou dotázaní ze Zlínského kraje.
Oproti stejnému období v loňském roce si však prezident pohoršil o šest procent. Nedůvěru prezidentovi republiky pak vyslovilo 59 procent respondentů, z toho 26 procent spíše a 33 procent rozhodně.
Důvěra obyvatel ústavním institucím (2. srpna 2021)
Obdobný výsledek získala vláda, které důvěřuje 37 procent české veřejnosti, z toho pět procent rozhodně a 32 procent spíše. Naopak tři pětiny české společnosti (60 procent) vládě nedůvěřovaly.
Senátu podle průzkumu věří 34 procent veřejnosti, naopak 59 procent nikoliv. Ještě méně důvěryhodnou institucí je Poslanecká sněmovna, která má důvěru 29 procent občanů, nedůvěru vyslovily dvě třetiny Čechů.
Větší důvěra v krajích
Na krajské úrovni důvěra převažuje nad nedůvěrou. V případě krajských zastupitelstev je to téměř z poloviny pozitivní ohlas. Důvěřuje jim 49 procent dotázaných, a to pět procent rozhodně a 44 procent spíše. Nedůvěru pak v průzkumu uvedlo 36 procent respondentů. Ostatní dotázaní se nemohou rozhodnout a volí variantu „neví“.
Téměř polovina dotázaných (49 procent) má důvěru v hejtmany (8 procent rozhodně, 41 procent spíše). Nedůvěra naopak dosahuje 34 procent.
Prezident, vláda i parlament v nemilosti. Lidé jim důvěřují výrazně méně než loni |
Podstatně lépe než všechny výše uvedené instituce jsou na tom obecní zastupitelstva, případně zastupitelstva městských částí. Důvěra k nim dosahuje úrovně přibližně tří pětin, vyplývá z průzkumu.
Ještě lépe jsou na tom pak starostové, kdy jim důvěru vyjádřilo 67 procent dotázaných, z toho 22 procent rozhodně a 45 procent spíše. Nedůvěra dosahuje zhruba jedné čtvrtiny.
V porovnání s červnovým průzkumem stoupla důvěra ve všechny zkoumané instituce.
Spokojenost s politickou situací
Součástí průzkumu CVVM byla také spokojenost se současnou politickou situací. Tu vyjadřuje o málo více než desetina (13 procent) občanů, z nich pouhé jedno procento je spokojené velmi, zbylých 12 procent spíše.
Ani spokojeno, ani nespokojeno se cítí být 34 procent obyvatel ČR. Nespokojenost s politickou situací pak nyní vyjadřuje polovina dotázaných, když 33 procent je s ní spíše a 17 procent velmi nespokojeno.
V porovnání s posledním šetřením z června 2021 se hodnocení politické situace mírně zlepšilo, když podíl nespokojených klesl o 9 procentních bodů a podíl ani spokojených, ani nespokojených vzrostl o osm procent.
Stávající hodnocení politické situace tak zůstává horší, než bývalo v období od druhé poloviny roku 2018 do září roku 2020. Na druhou stranu však zůstává výrazně lepší, než bývalo v období let 2012 a 2013.
