Správní rada nadace vykazuje podle Kaiserové známky dlouhodobé politizace, která se nevyřešila ani po dvou letech. Vědecká rada měla být podle ní nezávislejší. „Vzhledem k tomu, že stojí pod tlakem správní rady a zároveň nebylo osloveno celé spektrum historiků, kteří se tímto problémem zabývají, tak je ta vědecká rada také trochu zpolitizovaná,“ prohlásila odbornice na českoněmecké vztahy z Ústí nad Labem. Ve včerejším vydání listu Frankfurter Allgemeine Zeitung si rovněž postěžovala na to, že členové rady se často vyjadřovali v médiích, což podle ní není prospěšné pro seriózní vědeckou práci. S některými výroky se prý navíc nemůže ztotožnit. „Paní Steinbachová je patrně největší problém“ Problém Kaiserová vidí i v tom, že chystané Centrum proti vyháněním si představuje všechny násilné migrace jako jeden společný jmenovatel příběhů 20. století. „Tam se klade velký důraz především na subjektivní stránku a tím se ztrácí ten historický kontext. To měl nový projekt odstranit. Domnívám se, že dokud se ta otázka znovu neredefinuje a vědecká rada neobsadí patřičnými lidmi, tak je ten projekt ve slepé uličce,“ uvedla pro ČRo.
Po její rezignaci a po odchodu Szaroty zůstává v odborném grémiu jediný neněmecký zástupce - Maďar Kristián Ungvary.
Za „alarmující signál“ označili rezignaci Kaiserové politici německé sociální demokracie Wolfgang Thierse a Angelica Schwallová-Dürenová. „Je na čase, aby bylo toto grémium obsazeno historiky, kteří vyloží dějiny útěku, nucené migrace a vyhnání historicky fundovaně a kriticky, namísto aby většinově vyhovovali požadavkům BdV (německého Svazu vyhnanců),“ vyzvala SPD.
Právě německý Svaz vyhnanců poutal k vysídleneckému středisku v posledních měsících pozornost médií sporem o obsazení místa vyhrazeného pro jeho zástupce. To si nárokovala kontroverzní předsedkyně BdV Erika Steinbachová. Nakonec ustoupila výměnou za rozšíření počtu zástupců svazu.
„Paní Steinbachová je pro tu nadaci patrně největší problém,“ míní Kaiserová. „U nás ji moc neznáme, ale velmi negativně na ni reaguje Polsko. Ještě ve funkci poslankyně spolkového sněmu se negativně vyjadřovala k hranici na Odře a Nise,“ dodala. Čechy zase Steinbachová v minulosti popudila prohlášením, že za druhé světové války „pod německým panstvím takřka netrpěli“.
Výstavní a dokumentační středisko vysídlenců má připomínat osudy lidí, kteří museli ve 20. století opustit domovy, tedy i osudy Němců odsunutých po válce z českého a polského území. Česko se projektu oficiálně neúčastní.
