* LN Jak jste na zprávu o vítězství v soutěži reagoval?
Pro mě byla nejdůležitější projekce v kině, kde jsem viděl, jak diváci reagují: smáli se, v dojímavých scénách zase celý sál ztichl. Nejdůležitějším momentem byl závěrečný potlesk: to je to pH, které řekne, jak lidé film vnímali. A my jsme se dočkali potlesku srdečného a intenzivního. Tehdy jsem věděl, že už je dobře. Z toho, že se Osadné líbilo i porotě a že se rozhodla pro nás, máme samozřejmě taky velikou radost. Filmu to určitě pomůže, zvýší se o něj zájem.
* LN Jak jste se spolupracovníky vítězství oslavili?
Slavili jsme na večírku v Puppu a potom jsme s přáteli kameramanem Jánem Melišem a střihačem Františkem Krähenbielem zašli ještě do Thermalu na takzvanou kapurkovou. To je tradice z východního Slovenska - poslední drink před odchodem domů.
* LN Z východního Slovenska pocházíte a vedle Osadného se tam odehrávají i vaše Iné svety. Chystáte odtamtud další filmy?
Teď si plánujeme trochu oddychnout, protože jsme měli v poslední době velmi náročné období: paralelně s dokončováním Osadného jsme se producentsky starali o film Juraje Lehotského Slepé lásky. Měl krásný mezinárodní úspěch, což pro producenty znamená i moře starostí. Ale s Jurajem už vyvíjíme nový film, jmenuje se Zázrak. Takže mě čeká zase práce.
* LN Díky Lehotskému, Piussi, Kerekesovi a vám teď slovenský dokument slaví jeden úspěch za druhým. Vnímáte se jako vlnu, cítíte mezi sebou sounáležitost?
Sounáležitost osobně cítím velkou a samozřejmě se z výborných slovenských filmů našich kolegů a přátel těším. Jako vlnu by to ale měli označit spíš kritici.
* LN Proč tak silná generace přišla zrovna teď?
To nevím. Jisté je, že jsou to lidé po třicítce, už nejsme úplně mladá generace. Jsou to lidé, kteří vydrželi u autorské práce a nezkazili se v televizi nebo komerční tvorbou. A teď se nám to těmi úspěchy asi konečně začíná splácet.
* LN Půjde Osadné také do českých kin?
Jednáme o tom. Věříme, že se film dostane i k českému divákovi.
* LN Pro cenu jste si přišli s plyšovými medvídky. Kde se vzali?
Film je o rusínské obci a symbolem Rusínů je medvěd. Když jsme s hrdiny Osadného přišli do europarlamentu, dostali jsme tašku se suvenýry, mezi kterými byli i tihle medvídci. Takže Rusíny v Bruselu uvítali jejich vlastním symbolem. Je tu také souvislost s finále filmu, ale to bych ponechal jako překvapení pro diváky.