Pondělí 29. dubna 2024, svátek má Robert
130 let

Lidovky.cz

Čepirohy mají název podle čepců

Česko

Ten, kdo kdysi založil Čepirohy, musel něco tušit o tom, že jednou přijde energetická krize. To přece není normální, když zastavíte u prvního domu, kde jsou lidi na zahradě, a oni vám řeknou: „Když jsem kopal studnu, tak v metru a půl jsme byli na uhlí.“ Tak praví Miloslav Šefler.

„Bohužel taky na spodní vodě, která je všude tady dole. Ve sklepě to vypadá jako krytej bazén, ale voda je vhodná tak na zalévání a na nic jiného, dělají se na ní mastná kola. Například ve starém Mostě chodili lidé pro uhlí do sklepů, kopali si, bylo tam stoprocentní kvalitní hnědé uhlí. Takové už tu nikde není. Bylo ho šest milionů tun.“ Tím vším nás Miloslav Šefler velmi zaujal, a tak jsme se začali zajímat o kvalitu domácího uhlí, jeho výhřevnost.

„Zatím jsem to nezkoušel,“ směje se, „ale až přijde nouze... šetříme si to, chytře. Je to v zemi. Tam se to nezkazí a máme velkou zahrádku, kde je místa dost... na šachtu,“ říká Miloslav Šefler.

Kolem Čepirohů byly šachty už dávno. Kdo ví, jestli také v dobách, kdy tu lidé zakládali první osadu, asi čtyři tisíce let před naším letopočtem. Našly se po nich jen poháry a pár dalších drobností. Pak pět tisíc let nic a najednou písemná zmínka v listině krále Jana Lucemburského. Z ní také víme, že obec v té době existovala celou řadu let. Privilegia jí udělil už král Přemysl Otakar II. a Jan Lucemburský je roku 1331 pro Čepirohy jen potvrdil. O tom, jak ves přišla ke jménu, ani jeden z těch králů nedumal. K čemu také? Hlavně že platila daně, aby bylo zač táhnout do slavných bitev a ještě slavněji tam padnout.

„Kdo ví, jakou mohl mít název Čepirohy souvislost,“ uvažuje místní obyvatelka Eva Šifaldová. „Když jsou v tom jménu rohy, tak asi nějaký čert.“

Ale název obce vznikl od čepců. Muselo to být už hodně dávno, v dobách, kdy se obec jmenovala Čeprún. V názvu se totiž zkřížila dvě slova: „čepec“ a „čaprún“ -což byl krátký pláštík s kapucí. Dohromady Čeprún, ze kterého se teprve později počeštěním staly Čepirohy. Že je to divné? Jak kde. Kupříkladu na jihu Čech byly takové krojové čepce svého času součástí kroje. Nosil se také do rohů vázaný šátek. Znali ho na Chodsku a také Lužičtí Srbové - pardon, vlastně Srbky. Něco takového tedy zřejmě nosívaly i čepirožské ženy v době, kdy vzniklo jméno vsi.

Móda se ale mění rychle a na čaprún - pokrývku hlavy s výraznými rohy - už se zapomnělo.

Převzato z dnešního pořadu Meteor Českého rozhlasu, který se vysílá v sobotu po osmé hodině na vlnách ČRo 2 Praha a ČRo Leonardo na adrese www.rozhlas.cz/leonardo.

Text zkrátila redakce Lidových novin.

Autor: