Vždy, když se u nás objeví nějaký skutečně mimořádný projekt, trnu, jestli se zdaří dotáhnout úsilí investorů, stavitelů a architektů do vítězného konce. Mimochodem, podaří se to málokdy. Seznam promarněných příležitostí by byl velmi dlouhý. Důvody jsou různé. Někdy se ukáže, že investor měl velké oči – naplánuje třeba veřejnou stavbu a nedomyslí, že si ukrojil příliš velký krajíc. A bojí se i uživatel, který musí vysoké náklady na provoz platit.
Jindy se zase investor lekne výrazného a netradičního architektonického řešení. Dal by přednost usedlejším formám, které navíc bez problémů posvětí památkáři. A ejhle, projektant třeba vymyslí nějakou barevnou potvůrku a porota – dokonce mezinárodní – ji vybere… A někdy jen jde celá věc pomalu do ztracena. Například se vymění politická reprezentace a ta nová se nechce k závazkům svých předchůdců znát. Co na tom, že tentokrát třeba projekt svým pojetím nedráždí, není naddimenzovaný a veřejnost takovou investici podporuje, protože ji prostě považuje za užitečnou… Kolik takových skvělých nápadů zůstalo jen na papíře! Kolik úsilí desítek profesionálních týmů bylo vyplýtváno nadarmo! Někdy bylo na vině špatné zadání, jindy pýcha investora nebo nepochopení schvalovatelů či jen nedostatek peněz.
K sezení nad knihami i promítací sál, kavárnu, galerii a dětský koutek Zmíním teď jeden projekt z poslední doby, který by mohl potkat tento osud. V Ostravě potřebují moderní knihovnu – takovou, jaká slouží třeba v Brně, Liberci nebo Hradci Králové a od nedávna v pražských Dejvicích. Lidé mají do ní volný přístup, mohou v ní trávit čas nejen nad knihami, neboť tu najdou i další aktivity: promítání filmů, koncerty, přednášky, různé kurzy. Je tu kavárna, dětský koutek, prostě vše, aby tu mohli lidé příjemně trávit čas. Pokud si chtějí nějakou knihu odnést, zaregistrují se. Vzácné tisky jsou samozřejmě uloženy v chráněných depozitářích. V roce 2004 byla Moravskoslezským krajem vypsána soutěž a vyhrál vskutku brilantní návrh dnes asi naší nejúspěšnější dvojice projektantů Ladislava Kuby a Tomáše Pilaře z Brna. Připomínám alespoň některé jejich významné realizace: palác Omega na náměstí Svobody v Brně, knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity tamtéž, skupina obytných domů v Tiché Šárce v Praze, areál Chemicko-technologické fakulty Pardubické univerzity nebo třeba kaplička v obci Jestřebí na Jihlavsku, což je dle mého názoru nejkrásnější sakrální architektura na našem území po roce 1989.
Je přitom paradoxem, že ač získali za tyto práce řadu ocenění včetně několika Grand prix architektury, v nedávné anketě časopisu Reflex o nejvýznamnější projektanty minulých dvou dekád si na ně odborníci nevzpomněli – možná proto, že Kuba s Pilařem stojí mimo pražský okruh (upřímně řečeno, to nemusí oba pány vůbec mrzet, neboť pokusy sestavovat různé žebříčky umělců jsou naprosto nesmyslné, nejde přece o sportovní disciplínu: Kdo je lepší skladatel – Bach, nebo Beethoven?).
Projekt knihovny byl dán k ledu novou garniturou Podstatné je, že jejich „Černá kostka“ Moravskoslezské vědecké knihovny byla nejen krásná, do „černého města“ skvěle zapadající, ale i provozně dobře vyřešená. Finanční prostředky měly jít především ze zdrojů Evropské unie. Ovšem v Ostravě se vyměnila po krajských volbách politická garnitura a návrh, který by městu mohli nejen u nás závidět, byl dán k ledu. Vznikla pak petice za její postavení (www.cernakostka. cz) a pořád je ještě naděje…
Mimochodem Ostrava se uchází o status Kulturní město Evropy 2015 a má velkou šanci se jím stát. Moc bych jí to přál, neboť někdejší industriální centrum republiky má velký potenciál a také skvělá divadla, výstavy, koncerty… A tohle je tedy příležitost! Připomínám, že i menší sídla si takovou šanci k realizaci zajímavých kulturních a společenských staveb nenechají ujít. V rakouském Grazu například postavili Dům umění, dále restauraci uprostřed řeky, a ještě futuristický podzemní výtah ke hradu na kopci a vše slouží dodnes domácím i návštěvníkům. Pravda, vedle dobrých příkladů znám i špatné: naše hlavní město na přelomu tisíciletí, kdy také tento status získalo, raději vložilo finanční prostředky do pomíjivých atrakcí a aktivit, jako byly různé ohňostroje a dočasné instalace, a šanci tak víceméně promarnilo. Ovšem Ostrava by se mohla poučit a svou „Černou kostku“ dotáhnout do realizace jako pilotní projekt. A pokud nakonec status Kulturního města Evropy nezíská? Nevadí, bude přece mít skvělou knihovnu…
***
Projekt Moravskoslezské vědecké knihovny byl nejen krásný, ale do industriálního města i skvěle zapadající a provozně dobře vyřešený. A stavbu měla platit EU.
O autorovi| Zdeněk Lukeš, architekt a historik
