Téměř dva měsíce čekali Poláci na odhalení tajemství černých skříněk vládního letounu, jejichž záznamy v minulých týdnech společně luštili ruští a polští experti. Ze včera zveřejněného záznamu se však mnoho nedověděli.
VARŠAVA/PRAHA „Víme, že dál téměř nic nevíme,“ musí si po včerejšku říct ti Poláci, kteří si na internetu přečetli kompletní záznam posledních minut letu polského prezidentského speciálu TU-154. V něm 10. dubna na letišti u ruského Smolensku zahynul nejen polský prezidentský pár, ale i dalších více než devadesát lidí, z velké části politické a armádní elity Polska.
O tom, co je na páskách černých skříněk, které zaznamenávají průběh letu i dění na palubě, se vedly v Polsku spekulace už dlouhé týdny. Polští vládní činitelé, kteří se v rámci vyšetřování měli možnost s jejich obsahem seznámit už v prvních dnech po katastrofě, dávali najevo, že neobsahují nic šokujícího. Snad s výjimkou záznamu posledních slov posádky ve chvíli, kdy ztratila nad letadlem kontrolu a věděla, že katastrofě se už nedá zabránit. Nesrozumitelné, tvrdí záznam Přesto včera dopoledne - předtím, než byl přepis záznamu černých skříněk předaný Polákům ruskými vyšetřovateli zveřejněn - byla svolána polská Rada národní bezpečnosti. A až poté byl přepis dán k dispozici médiím a polské veřejnosti. „Není tam nic šokujícího a převratného,“ uvedl po jednání rady maršálek Sejmu a zastupující hlava státu Bronislaw Komorowski.
Jak se ukázalo o několik desítek minut později, kdy byl přepis v ruštině a polštině uvolněn pro média, měl pravdu. Přepis spíše potvrdil do té doby zveřejněné výsledky vyšetřování. Řídicí věž letiště ve Smolensku skutečně informovala posádku polského vládního speciálu o velice špatném počasí a mlze. Nedoporučila letounu přistát a nabízela odlet na jiná „záložní letiště“ v Minsku a Moskvě.
Posádka letounu se přesto přistát rozhodla. Ze záznamu černé skříňky lze vyčíst, že to lidem z kanceláře prezidenta Lecha Kaczynského nebylo příliš po chuti. Patnáct minut před tragicky ukončeným pokusem o přistání oznámili piloti šéfovi diplomatického protokolu kanceláře prezidenta Mariuszi Kazanovi, že kvůli mlze není přistání ve Smolensku možné. „To máme problém,“ odpověděl Kazan.
Po několika minutách se vrátil do kabiny a prohlásil, že prezident Lech Kaczynski „ještě nerozhodl“. V záznamu je ještě půlvěta neznámé osoby z kabiny, která začíná slovy: „Naštve se, jestli ještě...“
V přepisu je však u mnoha pasáží napsáno slovo „nesrozumitelné“. Není tedy stále jasná klíčová otázka celé katastrofy, zda se piloti k přistání rozhodli sami, zda byli pod nějakým tlakem ze strany polského prezidenta nebo jiných lidí na palubě, kde mimo jiné byli i vrchní velitelé polské armády. Či zda jim někdo přistání v téměř sebevražedných povětrnostních podmínkách dokonce nenařídil. I po včerejšku musí nad těmito otázkami Poláci pokrčit rameny.
Kaczynski Rusům nevěří Přes poměrně jasné vyloučení viny navigátorů a řídicí věže ve Smolensku, což je jedna z mála věcí, která vyplývá ze záznamu z černých skříněk, však u mnoha Poláků zůstávají pochybnosti i v tomto směru. Protože vyšetřování vedla hlavně Moskva.
Rusům nevěří ani bratr Lecha Kaczynského Jaroslaw. „Premiér Tusk a maršálek Bronislaw Komorowski přijali zásadu, že mají plnou důvěru k výsledkům vyšetřování, které provádí Rusko. Já tuto úplnou důvěru nemám,“ prohlásil Jaroslaw Kaczynski, který kandiduje proti Komorowskému v předčasných prezidentských volbách. A dodal, že plné vyšetření havárie z polské strany je věcí polské „cti, národního zájmu a suverenity“.
