Lidé často podepisují smlouvy, kterým ne zcela rozumějí, některé pojmy z finanční oblasti vůbec neznají. Příklad: Pouze dvanáct procent lidí se podle svých slov setkalo s výrazem rozhodčí doložka. Nebo: Ani ne polovina lidí zná rozdíl mezi debetní a kreditní kartou.
Češi si také často nedávají žádné dlouhodobější finanční cíle, ke spoření peněz používají mnohdy jen spořicí účet v bance. Informace o finančních produktech pak získávají u pracovníka na přepážce banky. Téměř polovina oslovených považuje nákup televize za dobrý důvod pro půjčku.
„Výsledky jsou pro mne zcela šokující. Ne že bych byl optimista, ale že míra negramotnosti je taková, to mne opravdu překvapilo,“ uvedl ministr financí Miroslav Kalousek. Téměř dvě třetiny lidí nečtou podle ministra smlouvy, ve kterých se zavazují k dlouhodobým platbám, v celém rozsahu. „Lidé tak podepisují smlouvu, která je neodvolatelná, a přitom může být likvidační pro ně i jejich rodinu,“ upozornil Kalousek.
Stejně tak je podle něj na průzkumu vidět, jak se míjí účinkem pravidla, která pro zprůhlednění trhu zavedl stát. Pro finanční instituce existuje povinnost uvádět u půjček roční procentní sazbu nákladů, tedy RPSN. Jenom šestina lidí přitom ví a dokáže správně vysvětlit, co tento pojem znamená. „Tady je vidět jak se míjí účinek těch pravidel, která zavedl stát. Stát to nařídil, a není to v zásadě nic platné,“ uvedl ministr.
RPSN udává procentuální podíl z dlužné částky, který musí spotřebitel zaplatit za období jednoho roku v souvislosti se splátkami, správou a dalšími výdaji spojenými s čerpáním úvěru. Šetření se uskutečnilo formou osobních pohovorů mezi 1005 respondenty ve věku nad 18 let.
