PRAHA Česko by mohlo již příští středu uznat nezávislé Kosovo. Informovaly o tom HN a potvrdila to i mluvčí ministerstva zahraničí. „Pan ministr ten materiál předloží na jednom z nejbližších zasedání vlády po Velikonocích,“ uvedla Zuzana Opletalová. Zatímco velké země Evropské unie i Spojené státy uznaly Kosovo ihned poté, co svou samostatnost 17. února vyhlásilo, Topolánkův kabinet dosud vyčkával. A ani nyní tento krok nemá ve vládě jednoznačnou podporu.
„V tuto chvíli je náš postoj k uznání Kosova rezervovaný, spíše záporný,“ uvedl předseda lidovců Jiří Čunek. Pokud jde o ODS, podle europoslance Jana Zahradila se otázka Kosova v jejích orgánech neprobírala s tím, že jde o odpovědnost vlády. „Proto také nikdo otevřeně nevystoupí proti, aby vládu podrýval. Mnozí s tím však mají problém,“ řekl Zahradil.
Další z koalice, Strana zelených je spíše zdrženlivá. Podle ministra Ondřeje Lišky nyní neexistuje jiné řešení než Kosovo uznat. Jak ale uvedl: „Je to to nejméně špatné řešení ze všech špatných, které máme na výběr.“ Když už však k vyhlášení samostatnosti došlo, v podstatě není možné zachovat se jinak. „To neuznání žádným způsobem nepomůže,“ dodal. Je ale potřeba, aby byly dodrženy dvě podmínky, za prvé se Kosovo musí chovat podle Ahtisaariho plánu a za druhé ho musí uznat většina evropských zemí. „To je podmínka, která vyjadřuje, že se do ničeho neženeme, že jsme poměrně zdrženliví,“ prohlásil Liška.
Podle něj navíc nelze s jistotou říct, kdy vláda Kosovo uzná. „Může se stát cokoliv, situace v Kosovu je stále ještě napjatá a od toho se bude odvíjet i jednání vlády,“ uzavřel ministr.
Proti uznání samostatného Kosova ostře vystupuje opozice. Odvolává se zejména na usnesení, ve kterém sněmovna na začátku února vládě doporučila, aby postupovala v souladu s mezinárodním právem a rezolucemi Rady bezpečnosti OSN. Což nyní podle nich nečiní. „Pokud se vláda chystá Kosovo uznat, tak mi to připadá docela šílené. Suverenitu dává vládě parlament, a pokud ona parlamentní usnesení strčí do ruličky a vyhodí, tak je to chybné,“ uvedla poslankyně Kateřina Konečná z KSČM s tím, že spíše než uznávat Kosovo by se měly rozhovory o něm vrátit na začátek.
Podle Jana Hamáčka z ČSSD by se nemělo s uznáním Kosova spěchat. „Spíše bychom měli situaci tam sledovat, a pokud ho uznávat, tak určitě ne v horizontu týdnů či měsíců,“ řekl. A podobný názor zastává i jeho stranický kolega Lubomír Zaorálek. „Uznání je krok, který spíše povede k destabilizaci Balkánu, vláda se tím dopustí vážné chyby,“ uvedl stínový ministr zahraničí. Prostředí v Kosovu je podle něj naprosto patologické a prolezlé mafiemi. „A my takovýto útvar uznáme jako stát. To mi připadá nesmírně sporné, neodpovědné a minimálně předčasné,“ dodal Zaorálek.
***
Cesta k nezávislosti
Více než dva roky probíhaly mezi Srby a kosovskými Albánci rozhovory, které měly vyřešit budoucí status Kosova. K ničemu však nevedly, proto 17. února tato dnes již bývalá srbská provincie jednostranně vyhlásila nezávislost. Dosud Kosovo uznalo přes 30 zemí, jsou mezi nimi všechny velké země Evropské unie a také Spojené státy. Proti osamostatnění provincie protestuje zejména Srbsko - již několikrát uvedlo, že Kosovo neuzná nikdy. Stejný je i postoj Ruska.
