Tím to ale zdaleka nekončí. Češi se rozhodli, že právě v ochranných známkách udělají v unii pořádek, a téma označili za prioritu pro blížící se předsednictví. Ministerstvo zemědělství chce, aby se zpřesnila pravidla pro přiznání známky. A také zpřísnila - aby punc exkluzivity nezískal každý, kdo o něj požádá.
„Pravidla by se měla zpřesnit, aby se ochraňovaly skutečně tradiční výrobky. Když je chráněných výrobků enormní množství, když známku získá každý výrobce univerzální uzeniny, tak to ztrácí vypovídací hodnotu,“ řekl včera ministr zemědělství Petr Gandalovič. Brusel uděluje tři druhy známek: pro původní výrobek, pro zboží úzce spjaté s určitým regionem a pak známku pro „tradiční zaručenou specialitu“. Hranice mezi nimi se ale často překrývají, schvalovací procedura trvá většinou několik let. Známkou se pyšní už tři tisíce výrobků ze zemí unie.
Změny ale ČR stihne maximálně odstartovat. Evropská komise teď udělala první krok, když sepsala okruh otázek do debaty. Praha by ráda dosáhla politické shody, chystá proto speciální konferenci. Gandalovič nicméně přiznal, že úspěch není jistý: ne každý stát má zájem o debatu a komise, hlavní přípravna unijní legislativy, bude pomalu končit.
S nutností zpřehlednit a zjednodušit certifikaci souhlasí i europoslanec Jan Březina, pro něhož se boj za české známky stal vlajkovou lodí jeho mandátu. Březina ale varuje před tím, aby se záměr neobrátil proti zdejším firmám. „Rozhodně je potřeba systém projasnit a zjednodušit. Nemělo by ale přituhnout příliš, protože pak bychom snížili šance pro české výrobky,“ míní lidovecký poslanec. Jako příklad uvedl špekáčky a další „československé“ zboží, které nemá jasné regionální vymezení ani prudce originální chuť.
