|
Vyjádření právníka zadrženého a jeho popis zásahu |
|
Jako Usnesením Městského soudu v Praze sp.zn. Nt 444/2005 ze dne 13.12.2005 ustanovený obhájce pana Oussama Abdullaha KASSIRA, nar. 1.12.1966, občana Švédského království, jsem byl svým klientem písemně požádán, abych informoval zástupce tisku ve Švédsku (deník EXPRESSEN) a v České republice o jeho zadržení takto: „Dne 11.12.2005 jsem byl v letadle stojícím na letišti Praha-Ruzyně v tranzitním režimu při své cestě ze Švédska do Libanonu zadržen ozbrojenými muži, s pistolemi a samopaly v rukou, kteří křikem v angličtině dávali najevo příslušnost k jednotkám FBI. Tito muži mě při zásahu mířili pistolemi na hlavu a po zadržení mě prvotně vyslýchali. Teprve poté jsem byl předán orgánům Policie ČR. Pokud je v médiích uváděno, že jsem byl zadržen českými policisty, jde o nepravdivou informaci. Jsem státní občan Švédského království, členského státu Evropské Unie, jejímž členem je i Česká republika. V minulosti jsem byl zadržen justičními orgány ve Švédsku, v řízení byl zkoumán můj údajný podíl na terorismu a žádná vina mi nebyla prokázána, byl jsem zcela osvobozen. Není mi známo, že by na mě USA vydaly zatykač nebo že proti mně vedou trestní stíhání. V USA jsem pobýval v roce 1999 jako turista, nikdy jsem tam nebyl zadržen. Od té doby jsem v USA nikdy nebyl. Do Bejrútu jsem cestoval na léčení. Nechtěl jsem pobývat na území ČR. Souhlasil bych se svým vydáním do Švédska.“ Pan Oussam Abdullah KASSIR byl dne 13.12.2005 dle §396, odst. 1 trestního řádu vzat Městským soudem v Praze do předběžné vazby v rámci řízení o vydání do USA. Proti rozhodnutí podal stížnost, o které bude rozhodovat Vrchní soud v Praze. |
Policejní prezidium tvrdí, že muž cestoval na trase Stockholm - Bejrút. Zadrželi ho na základě mezinárodního zatykače vydaného soudem USA a pátrání Interpolu. "Muž je nyní umístěn v policejní cele a soud rozhodne o uvalení extradiční vazby," informoval mluvčí prezidia Pavel Hanták. Švédský občan byl ve Spojených státech obžalován ze snahy o vybudování teroristického tábora ve státě Oregon.
"Muže policisté zadrželi při vystupování z letadla a stalo se tak bez jakýchkoliv problémů," uvedl Hanták. Švédské velvyslanectví a americký zastupitelský úřad v Praze se odmítly vyjádřit.
Švédský tisk tvrdí, že zadržený muž pochází z Libanonu. Dotyčný byl před několika lety podezřelý z plánování teroristické akce přímo ve Švédsku, avšak později byl tohoto podezření zproštěn. List Expressen napsal, že americké úřady žádaly i poté o jeho vydání. Američané jej údajně nazývali "mužem Usámy bin Ládina ve Švédsku".
Expressen také uvádí, že zadržený bude obviněn z napojení na skupinu, která letos spáchala pumové atentáty v Londýně. Muž spojení s útočníky již dříve ve švédském tisku odmítl, připustil však, že Usámu bin Ládina "má rád".
Muž byl odsouzen za pašování drog
Zadržení podezřelého v Česku potvrdila dnešnímu deníku Svenska Dagbladet i švédská tajná policie Säpo. Ta údajně nyní nemá vůči muži žádné konkrétní podezření ze spáchání trestného činu, které by mělo vést k jeho zadržení. USA prý Švédům nepředložily ani novou, aktualizovanou žádost o vydání. "Vyšetřujeme, co se stalo, ale zatím nemůžeme poskytnout žádné konkrétní informace," uvedla k případu Miriam Mannbroová z tiskového oddělení švédského ministerstva zahraničí.
Podle švédského tisku měl zadržený v minulosti již řadu problémů i se švédskými úřady. V mládí měl být v Libanonu vojákem ve službách tamní socialistické strany PSP bojující proti izraelské okupaci.
V roce 2002 byl podle deníku Svenska Dagbladet podezřelý, že asistoval v údajných konspiračních přípravách teroristické základny v Oregonu na západě USA. Al Kajda tehdy zkoušela vybudovat svou základnu v oregonské vesnici Bly s 250 obyvateli. Americká policie tam podle stockholmského listu v roce 1999 objevila asi 15 muslimů, kteří si říkali "svatí válečníci". Podezření ze spolupráce s Al Kajdou se ale neprokázala, a Švédsko proto dotyčného odmítalo vydat orgánům USA.
Zadržený muž přišel do Švédska v roce 1984 a o pět let později se stal jeho občanem. Byl již odsouzen za trestné činy spojené s násilím i narkotiky. Nejpřísnější rozsudek vyslechl v roce 1991, kdy byl pro pašování narkotik a nedovolené ozbrojování odsouzen k šesti letům vězení. Spolu s několika dalšími do Švédska propašoval 63 kilogramů hašiše.
Mluvčí ministerstva spravedlnosti Petr Dimun řekl, že pokud soud rozhodne o vzetí do vydávací vazby na základě mezinárodního zatykače, začne běžet čtyřicetidenní lhůta pro žádost cizího státu o vydání. Soud potom posoudí její oprávněnost a o samotném vydání rozhodne ministr spravedlnosti.
Jde o druhý případ v historii ČR, kdy policie zadržela na území státu občana podezřelého z terorismu. V dubnu 2003 předala do Německa Ira Michaela Dicksona, na něhož byl vydán mezinárodní zatykač pro podezření, že se jako člen Irské republikánské armády účastnil v Německu útoku na britskou základnu.
