Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově je pracovištěm se světovým renomé. Svou pověst si získalo zejména systematickým studiem meteorů. „Výzkum bolidů, tedy mimořádně jasných meteorů, je v podstatě jediná hmatatelná část astronomie. Pokud spadne meteorit, je to jediné mimozemské těleso, na které si můžeme přímo sáhnout,“ říká vedoucí oddělení Pavel Spurný.
Jak známe ze vzdálené geologické a evoluční historie, naše planeta a život na ní jsou po celou dobu své existence ovlivňovány srážkami těles meziplanetární hmoty se Zemí. Šlo ovšem o podstatně větší tělesa, než jakými se zabývají odborníci z Ondřejova.
Vliv na pozemské dění mohou mít podobné srážky i dnes. Může se stát, že se Země srazí s větším tělesem, což by mělo nepříjemné a nebezpečné následky. Poslední podobná událost se odehrála na astronomické poměry nedávno - příští rok uplyne sto let od dopadu slavného Tunguzského meteoritu. Naštěstí k němu došlo v oblastech vzdálených lidské civilizaci.
„Čas od času se může takovýto úkaz přihodit a je dobré vědět o tom, co se při podobných srážkách může stát. Už jsme pomalu schopni předvídat, kdy k takovým událostem může dojít,“ podotýká Pavel Spurný.
„Proto si myslím, že naše věda má význam i po praktické stránce, nejen z hlediska základního výzkumu. Na druhou stranu bych nerad strašil s tím, že může k takové katastrofě brzy dojít. Musíme si uvědomit, že se podobné události odehrávají ve velkých časových měřítkách a v kontextu celého povrchu Země. Takže možných důsledků pro běžný lidský život bych se příliš neobával,“ říká český astronom.
První pohled na jižní oblohu
Přesto se experti snaží mít oblohu „pod kontrolou“. Před několika lety zahájili vědci z Ondřejova společný projekt s kolegy z Imperial College v Londýně a Western Australian Museem v Perthu. Začali stavět bolidovou síť v australské poušti Nullarbor v jihozápadní Austrálii.
Jde o jedno z nejvhodnějších míst na naší zeměkouli, kde lze hledat a nalézt meteority. Takže tento australský projekt je zaměřen hlavně na tělesa, která pronikají hluboko do naší atmosféry a mohou produkovat právě meteority.
„První kameru jsme do zkušebního provozu v Austrálii nasadili v roce 2003. Osvědčila se, takže jsme na sklonku roku 2005 instalovali regulérní zárodek bolidové sítě - první tři stanice,“ popisuje český expert první kroky.
Vedle oblohy nad českým územím, které je pokryto sítí deseti speciálních kamer, tedy už druhým rokem Češi pozorují bolidy také nad jihozápadní Austrálií. Už jich zachytili přes stovku.
„Je to vůbec poprvé v historii, kdy jsou tato tělesa systematicky sledována také z jižní polokoule,“ upozorňuje Pavel Spurný.
Čeští vědci vyvinuli zařízení, která jsou základem pozorovací sítě: automatické bolidové kamery. Všechna data z nich putují nejprve do Ondřejova, kde všechny snímky proměří, zpracují údaje a spočítají všechny bolidy, které síť zachytila.
„Já se zajímám především o samotné bolidy - světlo, které vytvářejí tělesa při srážce s atmosférou. Zatímco meteority, tedy to, co z tělesa může zbýt a spadnout na zemský povrch, zkoumají naši kolegové z Anglie a Austrálie,“ říká český astronom.
V prosinci se chystá první systematická expedice na hledání pozůstatků bolidů pozorovaných právě v oblasti Nullarboru. Bude to pouze začátek, hlavní „sklizeň“ začne na jaře příštího roku.
Kamery v zemi nikoho
Pavel Spurný se před pár dny vrátil z Austrálie, kde s kolegy pokračoval v rozšiřování bolidové sítě, přivezli tam čtvrtou kameru. Instalovali ji poblíž hranice jižní a západní Austrálie, opět v poušti Nullarbor.
Ale i z Ondřejova se vědci mohou bez problémů spojit s kteroukoliv z kamer v „zemi nikoho“. Poblíž není žádná osada, jen širá rovná poušť. A v ní stojí v extrémních pouštních podmínkách kamery se slunečními bateriemi a satelitní anténou, díky níž mohou s kamerou komunikovat.
Každá kamera po ukončení celonoční práce zašle na centrální server do Ondřejova základní údaje o své činnosti - nikoliv samotné fotografické snímky, ty se musejí jednou přibližně za pět týdnů z kamery vyzvednout a zaslat do Ondřejova poštou. Nicméně mnoho záznamů z kamery si odborníci mohou on-line stáhnout.
„Vždycky ráno, když přijdu do práce, se podívám, co která kamera dělala a zdali tu noc letěl bolid,“ popisuje svůj všední den Pavel Spurný. „Je velkou výhodou, že základní údaje o atmosférické dráze tělesa máme už druhý den. Má to velký význam z hlediska šance najít případný meteorit. Náš systém je tedy velice operativní a výkonný,“ dodává český odborník.
Na lovu kosmických kamenů
Čeští vědci sestrojili speciální automatické kamery, které hledí k obloze a zaznamenávají průlety bolidů - velmi jasných meteorů. Směr jejich dráhy usnadní hledání jejich pozůstatků, které dopadnou na zem. V České republice taková síť funguje už delší dobu. Nyní ve spolupráci s britskými a australskými vědci vzniká její obdoba v australské poušti.
Převzato z dnešního pořadu Meteor Českého rozhlasu, který se vysílá v sobotu po osmé hodině na vlnách ČRo 2 Praha a ČRo Leonardo na adrese www.rozhlas.cz/leonardo.
Text zkrátila redakce LN.
