PRAHA Ačkoliv si Češi často stěžují na nízké platy, po Slovincích a Kypřanech berou ze všech nováčků v Evropské unii nejvíce peněz. Naopak nejnižší mzdu dostávají Bulhaři.
Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) brali Češi v loňském roce průměrnou hodinovou mzdu sto devět korun, což je po Kypru a Slovinsku třetí nejvyšší částka v rámci nových zemí Evropské unie, které přistoupily ke členství od roku 2004.
„Životní úroveň v Česku se neustále zvyšuje, což se projevuje na rostoucích platech,“ dodává ekonomka Markéta Šichtařová z analytické společnosti Next Finance.
Ve druhém čtvrtletí letošního roku činila v tuzemsku průměrná hrubá měsíční mzda 21 462 korun, což je meziroční zvýšení o 7,4 procenta. Podle statistiků se ale zvětšuje rozdílnost mezd a zhruba dvě třetiny obyvatel jsou pod tímto průměrem. Dosti markantní rozdíl je i při porovnání platů v rámci celé Evropské unie. Zatímco v Bulharsku berou zaměstnanci průměrně třicet korun za hodinu, v Dánsku je to šest set devatenáct korun.
Pokud si Česká republika chce udržet konkurenceschopnost na evropském trhu práce, nestačí tak podle analýzy ČSÚ pouze levná pracovní síla, která k nám proudí především z východní Evropy.
Podle nejnovějších statistik už i nyní v rámci unie existují pracovníci výrazně levnější než v Česku. Podle analýzy je třeba více investovat do kvalifikace.
Velkým problémem je dlouhodobě pomaturitní vzdělávání, v němž Česká republika patří mezi státy unie na chvost. Navíc Češi stále nedostatečně ovládají cizí jazyky.
Podobně se nedaří rovněž zvyšovat podíl vysokoškoláků v populaci. Podle informací ČSÚ je tento podíl v tuzemsku jedním z nejnižších v EU.
Západní Evropu jen tak nedoženeme
Přestože se Češi se svou výplatní páskou stále nemohou rovnat obyvatelům západní Evropy, domácí průměrná hodinová mzda postupně roste a pomalu se západní úrovni přibližuje.
Důvodem je hlavně rychlejší nominální i reálný nárůst domácích platů a zpevňování české koruny vzhledem k euru. „Předpokládám, že při současném růstu tempa ekonomiky a platů by Česká republika mohla dohnat průměrný plat v západních zemích Evropské unie někdy po roce 2030,“ konstatovala Šichtařová. Podle ní ale rovněž existují teorie, které tvrdí, že vyspělé státy EU nám budou stále utíkat, a jejich platy proto nikdy nedoženeme.
Na záda ale budou Česku pomalu šlapat právě státy z konce platových tabulek. Jejich hospodářské výsledky se totiž rok od roku zlepšují a je logické, že se jim budou postupně zvyšovat rovněž mzdy.
