Česká diplomacie investovala do získání nestálého členství v radě značné množství času a energie. Podle velvyslance při OSN Martina Palouše to byla dokonce jedna ze zahraničněpolitických priorit české diplomacie. Ještě před hlasováním byli Češi včetně premiéra Mirka Topolánka, který přijel do centrály OSN na Manhattanu na závěrečná vyjednávání, mírně optimističtí. Všichni předpovídali velmi vyrovnaný souboj o křeslo, které k 31. prosinci opustí Slováci.
Výsledek prvního kola to potvrdil. V tajném hlasování Česko podpořilo jen 91 zemí, konkurenční Chorvaté dostali o čtyři hlasy víc, ale i oni měli velmi daleko k potřebné dvoutřetinové většině 125 hlasů. Souboj o dvouleté působení v nejmocnějším orgánu světové organizace se okamžitě přenesl do dalšího kola. Ani to vítěze nepřineslo. Ale krátce po oznámení nerozhodného výsledku náměstek ministra zahraničí Tomáš Pojar oznámil, že Češi svou kandidaturu stahují.
Ještě na počátku září podle nejmenovaných diplomatických zdrojů agentury Reuters Češi před Chorvaty vedli. Projev českého prezidenta Václava Klause na konferenci o globálním oteplování a jeho následné, opět skeptické vyjádření při zahajovací schůzi 62. valného shromáždění ale údajně českým vyhlídkám uškodil - zejména u přímořských a ostrovních států.
„S mnohými z nich jsme ještě na poslední chvíli mluvili a odliv jejich hlasů jsme nezaregistrovali. Myslím, že vliv to (Klausův projev, pozn. LN) spíše nemělo,“ soudí velvyslanec Palouš. Úspěch Chorvatů přičítá spíše jiným faktorům - například tomu, že v Radě bezpečnosti ještě nikdy nezasedali. Důležitá mohla být i podpora Číny, která má velký vliv na rozhodování mnoha afrických států. Chorvaty prý také podporovaly země, s nimiž je Česko ve sporu kvůli otázce lidských práv.
Ani Chorvatsko nebylo ovšem pro některé země bezproblémovou volbou. Ve světě je stále vnímáno jako stát, který se teprve nedávno vynořil z válek provázejících rozpad Jugoslávie. Donedávna také Chorvaté jen vlažně spolupracovali s mezinárodním tribunálem v Haagu.
Pro chorvatského premiéra Iva Sanadera, který se těsně před hlasováním stejně jako Topolánek sešel s generálním tajemníkem OSN Pan Ki-munem, mělo hlasování ještě další rozměr. Případné vítězství by pravděpodobně velice pomohlo jeho vládní koalici v parlamentních volbách 25. listopadu.
Soupeření o latinskoamerické křeslo skončilo v prvních dvou kolech mezi Kostarikou a Dominikánskou republikou nerozhodným výsledkem. Dominikánci poté stejně jako Češi další snahy o získání křesla v radě vzdali a Kostaričané byli ve třetím kole zvoleni. Jeden poražený byl nicméně dopředu jistý -Jižní Amerika. Jelikož Kostarika nahradí v Radě bezpečnosti Peru, nebude mít Jižní Amerika celý příští rok v radě žádného zástupce.
Zbývající tři místa nestálých členů, která se na konci letošního roku obmění, obsadilo včera Valné shromáždění hladce. Vietnam, Libye ani Burkina Faso totiž neměly žádné protikandidáty.
