Češi nechtějí žít v páru. Podíl 'single' domácností prudce roste

Vysoký přírůstek jednočlenných domácností v průběhu sedmi let byl ve velké míře způsoben podstatným nárůstem samostatně hospodařících lidí v předdůchodovém a hlavně v důchodovém věku. Množství jednočlenných domácností lidí starších 55 let se zvýšilo o 139.300 na 761.700, což představovalo více než polovinu celkového růstu počtu tohoto typu domácností.

Nárůst se však dotkl i dalších věkových skupin. Například u nejpočetnější věkové skupiny v populaci, tedy lidí mezi 30 až 34 lety, se počet "single" domácností zvýšil více než dvakrát, z 31.500 na 77.600. U lidí mezi 35 až 39 lety se zvýšil z 30.900 na 50.700 a u pětadvacetiletých až devětadvacetiletých to bylo ze 46.900 na 68.900.

Nejvíce 'singles' žije v Praze
Podíl jednočlenných domácností se přitom v jednotlivých krajích liší. Ve většině krajů se pohybuje v intervalu 22 až 27 procent, v Karlovarském a Jihočeském kraji to bylo v minulém roce na úrovni 28 procent.

Bezkonkurenčně nejvyšší je ovšem v hlavním městě, kde se v roce 2009 přiblížil ke 40 procentům všech hospodařících domácností v Praze. Každý pátý Pražan starší 15 let hospodaří a v drtivé většině i bydlí sám.

Z těchto rozdílů vyplývají i velké regionální rozdíly ve vztahu mezi dvěma nejčetnějšími typy hospodařících domácností, úplnými rodinnými domácnostmi a domácnostmi jednotlivců. Prakticky ve všech krajích jsou počty úplných rodinných domácností stále podstatně vyšší než počty domácností jednotlivců, a to nejméně dvojnásobně. Jinak je tomu v Praze, kde počet úplných rodinných domácností převyšuje počet domácností jednotlivců o pouhou čtvrtinu.

Změna ekonomického postavení jednočlenných domácností
Významné změny se projevily v ekonomickém postavení členů těchto "single" domácností. Přestože v nich žijí převážně nepracující lidé, zvýšil se v nich ve sledovaném období zejména počet jednotlivců, kteří mají zaměstnání. Jejich počet vzrostl od roku 2002 1,6krát, tedy podstatně více než například počet domácností ekonomicky neaktivních důchodců.

Ještě v roce 2002 počet ekonomicky neaktivních jednotlivců dvojnásobně převyšoval počet zaměstnaných, 581.900 ku 291.800. V roce 2005 však činil tento poměr 1,8 a v minulém roce to již bylo jen 1,5, 682,800 ku 461,300.

Za sedm let se počet jednotlivců se zaměstnáním zvýšil o více než 169.000, což je o téměř 69.000 více než přírůstek počtu jednočlenných domácností s ekonomicky neaktivními členy.