Žebříček „nejlepších sběračů“ elektoodpadu vedou Švédové se 14 kilogramy. Češi vytřídí jen dva.
ČESKÉ BUDĚJOVICE Češi jsou stále národem kutilů, kteří raději spotřebiče donekonečna opravují, než aby se jich zbavili. Takové vysvětlení nabízejí mimo jiné odborníci v souvislosti s nejnovějšími daty o výsledcích sběru takzvaného elektroodpadu na území Česka.
Zatímco totiž každý Čech odevzdal loni v průměru k oficiální likvidaci 2,17 kilogramu starých ledniček, praček, mobilů, počítačů či další elektroniky, například Švédové vedou evropský žebříček se čtrnácti kilogramy. Jen o dva kilogramy méně odevzdali Rakušané, Nizozemci či Irové. Česko patří v množství odevzdaného elektroodpadu společně s Maďary, Slováky a Estonci naopak na chvost žebříčku EU.
„Důvodů, proč Češi oproti západním státům neodevzdávají tolik nepotřebné elektroniky, může být hned několik, je to mix několika faktorů,“ řekl LN Jiří Lautner z oddělení odpadů ministerstva životního prostředí.
Zákon nařizující prodejcům odebírat elektroodpad platí podle něj v Česku až od roku 2005, zatímco třeba u Rakušanů se jedná o dlouholetou tradici. Je tedy možné, že velké množství elektroniky končí místo ve specializovaných sběrnách na skládkách či v popelnicích. „Druhým důvodem budou zřejmě nižší ekonomické možnosti Čechů a také jejich záliba v kutilství. Co ještě jde alespoň trochu opravit, to se nevyhazuje,“ uvedl Lautner.
Těžko vyřešitelnou otázkou ale podle něj zůstává, nakolik je tento český přístup ke starým spotřebičům výhodný pro ochranu životního prostředí. „Spotřebiče sice pracují déle, vzhledem k technologické inovaci ale zase nejsou tak rychle jako na Západě nahrazovány přístroji s nižší energetickou spotřebou,“ uvedl Lautner. Odpověď na otázku, kdy je vyhození staré pračky, ledničky či počítače příspěvkem k ekologii a kdy naopak plýtváním, trápí ale odborníky i na Západě. Vedle snahy ušetřit na spotřebě totiž stojí za obměnou spotřebičů a elektroniky prostě fakt, že zatímco jeden mobilní telefon či počítač je v lednu žhavou technologickou novinkou, v březnu už představuje zastaralý model. „Takřka padesát procent mobilů v Rakousku končí ve sběru, ačkoliv stále ještě fungují,“ napsal na základě odborné studie rakouský deník Kurier. K likvidaci také Rakušané odevzdávají i každý třetí stále fungující počítač a každý pátý fotoaparát.
Ačkoliv tak jsou obyvatelé Rakouska na jednu stranu velmi pečliví a uvědomělí v otázce odevzdávání elekroodpadu, na druhé straně začíná být množství vyhozené elektroniky stále větším problémem.
Přepracovat lze totiž pouze část elektrošrotu. Podle některých studií totiž množství elektroodpadu narůstá vůbec nejrychleji ze všech druhů odpadů, vytvořených lidmi. Jen v patnácti starých státech EU bylo v roce 1998 vyhozeno šest milionů tun elektroniky a spotřebičů, odborné odhady pak hovoří o každoročním nárůstu o pět procent.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
