Chovatelé budou muset nařízení splnit do konce února. Od března začne platit zákaz výstav, přehlídek a soutěží ptáků a drůbeže. Výjimky z obou omezení může udělit Krajská veterinární
správa, vyplynulo z dnešního jednání Ústřední nákazové komise.
Chovatelé - podnikatelé mají podle dnes přijatých mimořádných opatření dále povinnost chránit chovy před vniknutím ptactva, tedy například zasíťovat okna a větráky. Musí také informovat veterináře při podezřelých příznacích - nižším příjmu potravy a vody v chovech, úbytku snášky vajec nebo vyšší úmrtnosti.
V tuzemsku je podle údajů ministerstva zemědělství asi 700 velkochovů a statisíce malých chovatelů drůbeže. Těch se zákaz venkovního výběhu netýká. Ministr zemědělství Jan Mládek je ale rovněž vyzývá k maximální ochraně chovů.
"Já bych chtěl vyzvat všechny občany, kteří chovají drůbež, aby se zachovali podobně,
aby tuto drůbež uklidili pod střechu a zabránili jejímu styku s volně žijícím ptactvem," uvedl.
Podle předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Vlasty Luškanové tvoří rozhodující část domácí produkce drůbežího masa kuřata a jejich výkrm je soustředěn do krytých hal; podobně je tomu u krůt. V produkci vajec je farem s výběhy jen minimálně.
Problémy s opatřením ale zřejmě budou mít chovatelé vodní drůbeže. Těch je podle informací ČTK v tuzemsku maximálně dvacet. Veterinární správa však může povolit výjimku, pokud chovatel zajistí, aby nebyl možný kontakt volně žijících ptáků s krmivem, či vodou určenou pro drůbež.
Obtíže by mohli mít například množitelské chovy hus, protože tato zvířata je problematické trvale zavřít. Například v sousedním Německu je při platnosti podobného omezení pouštěli ven
alespoň na několik hodin, řekl Vlastislav Machander ze státního podniku Mezinárodní testování drůbeže.
Zákaz svodů, tedy trhů a výstav drůbeže a ptáků Česko kvůli ptačí chřipce přijalo již loni od 22. října do 8. prosince. Nyní bude platit omezení znovu od března. Krajská veterinární správa
ale bude moci akci povolit v případě, že bude vyloučen kontakt tvorů s volně žijícím ptactvem.
Dle nových opatření se také budou na silničních přechodech do ČR kontrolovat u vozidel, určených k přepravě zvířat, zejména drůbeže a ostatních ptáků, doklady o provedené dezinfekci.
Smrtelně nebezpečný virus ptačí chřipky H5N1 byl vůbec poprvé na území Evropské unie zjištěn o víkendu u divokého ptactva v Itálii a v Řecku. Potvrzen byl také ve Slovinsku a podezření hlásí Rakousko.
Preventivní opatření se budou podle ústředního ředitele Státní veterinární správy Milana Maleny dále upravovat v závislosti na vývoji situace. V případě, že se nákaza bude v Evropě rychle šířit, může začít dříve platit zákaz výstav ptáků a drůbeže, a zkrátit se může i lhůta pro splnění zákazu venkovních výběhů.
Podle hlavního hygienika Michaela Víta není důvod k panice. Možnost přenosu ptačí chřipky ze zvířete na člověka je v podmínkách, které jsou v zemích EU, relativně velmi nízká, uvedl
s tím, že hygienické podmínky jsou lepší než v Turecku či Iráku.
Ve středu budou o problému ptačí chřipky diskutovat hygienické služby v rámci Evropské unie. "Musíme být připraveni, co kdyby se někde vyskytl přenos z člověka na člověka, což zatím od roku 1997 potvrzeno u H5N1 ještě nebylo," dodal.
V platnosti je stále další mimořádné opatření z konce října, kdy Česko v souladu s postupem EU až na výjimky zakázalo dovoz exotických ptáků ze zemí mimo unii. Omezení se plně týká obchodních importů; u osobních dovozů, kdy si majitel veze nejvýše pět ptačích svěřenců, lze udělat výjimku.
V ČR také platí stejné zákazy dovozu drůbeže, ptáků a dalších rizikových komodit ze zemí s výskytem ptačí chřipky jako v ostatních členských státech EU. Trvá rozšířený monitoring drůbeže a volně žijících ptáků.
Evropská komise dnes navíc svůj zákaz rozšířila na dovoz nezpracovaného peří do Evropské Unie. Embargo se tak nyní týká všech rozvojových zemí a bude platit nejméně do letošního června. Novinářům to dnes řekl mluvčí EK Philip Tod. Podle něj chce komise v obavách ze šíření ptačí chřipky rovněž zvýšit sledování ptactva v EU.
