Podle českých sociologů přitom ale nemusí počet lidí hlásících se k víře přímo souviset s úrovní společenské morálky a stavem společnosti. Například v Polsku, které dlouhodobě vede evropský žebříček s více než 90 % věřících, není míra kriminality nižší než v Česku.
"V některých státech s tradičně silným postavením církve se někdy lidé spíše ztotožňují s určitými zavedenými povinnostmi, jako jsou pravidelné návštěvy kostela, než s tím, aby cítili sami nějakou míru sebereflexe," řekl LN sociolog Libor Prudký z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy.
Důležitý je však podle Prudkého z hlediska společnosti spíše osobní přístup k náboženství jako ke způsobu života a dodržování určitého řádu. I v tomto ohledu však Češi figurují na konci evropského žebříčku. "U nás od konce devadesátých let jen s malými změnami platí následující vzorec. Podíl praktikujících věřících se pohybuje mezi 6 až 9%populace, 20 až 25%lidí tvrdí, že věří, ale jejich víra není věcí církve," uvedl Prudký.
Zhruba pětina obyvatel je přesvědčena o vlivu nějaké nadpozemské síly či inteligence, další pětina si s názorem na náboženství neví rady. "Dvacet procent populace pak představují ryzí ateisté," uvedl Prudký, který se soudobě specializuje na studie hodnot. Potvrzuje, že Česko patří v tomto ohledu k nejateističtějším zemím Evropy, v žebříčku už ho následují prakticky jen Pobaltské státy.
Velmi nízká míra náboženského přesvědčení v Česku ale podle sociologa i na základě českých průzkumů koresponduje s vysokou mírou individualismu a pragmatismu v populaci souvisící s tím, že velké procento lidí považuje například ekonomickou kriminalitu a podvody za nutnou součást individualistického přístupu k životu.
Někteří církevní představitelé český ateismus dávají také do souvislosti s rozsáhlou vlnou krádeží církevních památek. Od sametové revoluce se z českých kostelů a kapliček ztratilo přes milion uměleckých předmětů.
"Škody už jsou srovnatelné snad jen s obdobím husitských válek," řekl už dříve LN diecézní konzervátor Arcibiskupství pražského Vladimír Kelnar. I v zemích s vyšší mírou kriminality se obvykle na církevní památky pohlíží jako na něco nedotknutelného. "My jsme ale jedinou zemí v Evropě, kde se kostely mimo bohoslužby zavírají," uvedl Kelnar.
"V některých státech s tradičně silným postavením církve se někdy lidé spíše ztotožňují s určitými zavedenými povinnostmi, jako jsou pravidelné návštěvy kostela, než s tím, aby cítili sami nějakou míru sebereflexe," řekl LN sociolog Libor Prudký z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy.
Věřící v ČeskuCelkem- 3 288 088 |
Důležitý je však podle Prudkého z hlediska společnosti spíše osobní přístup k náboženství jako ke způsobu života a dodržování určitého řádu. I v tomto ohledu však Češi figurují na konci evropského žebříčku. "U nás od konce devadesátých let jen s malými změnami platí následující vzorec. Podíl praktikujících věřících se pohybuje mezi 6 až 9%populace, 20 až 25%lidí tvrdí, že věří, ale jejich víra není věcí církve," uvedl Prudký.
Zhruba pětina obyvatel je přesvědčena o vlivu nějaké nadpozemské síly či inteligence, další pětina si s názorem na náboženství neví rady. "Dvacet procent populace pak představují ryzí ateisté," uvedl Prudký, který se soudobě specializuje na studie hodnot. Potvrzuje, že Česko patří v tomto ohledu k nejateističtějším zemím Evropy, v žebříčku už ho následují prakticky jen Pobaltské státy.
Velmi nízká míra náboženského přesvědčení v Česku ale podle sociologa i na základě českých průzkumů koresponduje s vysokou mírou individualismu a pragmatismu v populaci souvisící s tím, že velké procento lidí považuje například ekonomickou kriminalitu a podvody za nutnou součást individualistického přístupu k životu.
Někteří církevní představitelé český ateismus dávají také do souvislosti s rozsáhlou vlnou krádeží církevních památek. Od sametové revoluce se z českých kostelů a kapliček ztratilo přes milion uměleckých předmětů.
"Škody už jsou srovnatelné snad jen s obdobím husitských válek," řekl už dříve LN diecézní konzervátor Arcibiskupství pražského Vladimír Kelnar. I v zemích s vyšší mírou kriminality se obvykle na církevní památky pohlíží jako na něco nedotknutelného. "My jsme ale jedinou zemí v Evropě, kde se kostely mimo bohoslužby zavírají," uvedl Kelnar.
