PRAHA Z různých koutů místnosti se neustále ozývá kašlání a smrkání, místo oběda se jde na společný nákup do lékárny, a přitom si nikdo nechce vzít volno. Tak vypadala letošní zima v řadě českých kanceláří či továren.
Tato sezona akutních respiračních onemocnění naplno ukázala, jak zaměstnanci reagují na to, že v prvních třech dnech pracovní neschopnosti není vyplácena nemocenská. Už od zveřejnění posledních statistik České správy sociálního zabezpečení je jasné, že lidé neschopenku nechtějí. Berou si ji jen v nutných případech, jak autoři změny chtěli. Celkově si v roce 2009 vzalo neschopenku o třetinu méně lidí, ubylo hlavně krátkodobých pracovních neschopností.
Poslední průzkum veřejného mínění na toto téma a s ním i zkušenosti z praxe lékařů ale ukazují, jakou alternativu lidé volí. Místo aby si při nemoci vzali pár dní volna a vyleželi se, chodí velká část lidí s mírnějšími nemocemi dál do práce. A to i proto, že se kvůli krizi bojí o zaměstnání.
„Ke změně ve způsobu léčby došlo u třetiny obyvatel,“ uvedla Andrea Winklerová z agentury GfK Czech. Její průzkum, provedený v polovině února, ukázal, že tito lidé častěji zůstávají v práci i při nemoci. Celkem se tak chová 55 procent respondentů, z toho 13 procent předtím navštíví lékaře.
„Tak to je, těch případů, kdy lidé nechtějí neschopenku a jdou rovnou do práce, přibylo,“ potvrzuje Tomáš Rousek, praktický lékař ze Žacléře. „Přesvědčovat je moc nemohu, je to jejich věc,“ dodává. Také praktické lékařce Haně Pácaltové z Teplic v posledních měsících pacienti otevřeně říkají, že půjdou i s infekční nemocí do práce.
„Neumím odhadnout, jestli je to skutečně přes padesát procent, ale je fakt, že lidi přecházejí nemoci hodně. Je to dvousečná zbraň, protože pak léčení trvá déle,“ potvrzuje Pácaltová. Nemocní pak navíc nakazí i zdravé kolegy.
Lékaři se ale domnívají, že nový trend nezpůsobila jen ztráta placených dní nemocenské. Mnohem častěji pacienti vysvětlují, že se v krizi bojí o práci. „Je to těžké. Vysvětlím jim, že to není rozumné a že by bylo lepší, kdyby zůstali pár dní doma, ale chápu je. Vrhnout se do případné sociální nejistoty je velké riziko. Když třeba rok nemohli sehnat práci a teď ji sehnali a jsou ve zkušební době, jednala bych na jejich místě asi stejně,“ říká lékařka Pácaltová. V krizi také některé firmy zrušily příspěvky pro zaměstnance v nemoci.
Ministerstvo zdravotnictví je zatím klidné. Žádné výjimečné zdravotní komplikace ani masovější šíření nemocí v kancelářích nezaznamenalo. „Z epidemiologických dat nevyplývá, že by se zvýšila nemocnost,“ uvádí mluvčí Vlastimil Sršeň. „Nezdá se, že by lidé více šířili v zaměstnání infekce. Pokud mají banální onemocnění, je v pořádku, že volí samoléčbu a nenavštěvují lékaře,“ dodává.
Pokračování na str. 3
Dokončení ze strany 1
Podle autora třídenní doby, po kterou se na neschopence žádná nemocenská nevyplácí, se omezilo zneužívání dávek. „Došlo k omezení nadužívání i zneužívání především krátkodobé pracovní neschopnosti. To byl cíl tohoto opatření,“ řekl místopředseda ODS Petr Nečas nedávno ve sněmovně. Podobné opatření funguje podle něj ve 12 z 15 starých členských zemí Evropské unie, protože kontrolovat krátkodobé neschopenky je problém.
To, že lidé méně zneužívají neschopenky, potvrzuje i předseda Společnosti všeobecného lékařství Svatopluk Býma. „V každém případě ubylo zneužívání neschopenek. Na druhou stranu sledujeme, že když už je někdo v pracovní neschopnosti, má tendenci v ní zůstávat déle,“ říká Býma. Aby lidé nepřecházeli nemoci, to je prý jen na nich.
Když člověk přechází nachlazení, potíže se mohou protáhnout na několik týdnů, viróza se může zkomplikovat i v zápal plic. „Říkám pacientům, že mají zůstat přinejmenším první tři dny nemoci doma. Ti, kteří nemají zaměstnání jisté, nemoci přecházejí,“ uvádí Antonín Kutálek, lékař z Rohle na Šumpersku.
***
Neschopenku? Děkuji, nechci
Přes 50% lidí chodí s virózou do práce
Pokles počtu neschopenek ukázaly už statistiky České správy sociálního zabezpečení. Agentura GfK se zaměřila hlavně na to, jak se nově lidé chovají při onemocnění typu chřipka, nachlazení nebo viróza.
Podle šetření se od roku 2008 změnilo chování třetiny lidí. Největší část – 42 % lidí podle průzkumu nejde k lékaři a dál chodí do práce, 13% jde k lékaři, ale také pokračují v zaměstnání, pár dnů dovolené na samoléčbu si bere 16% lidí, na neschopenku jde 18 %.
