Češi se sice chtěli do systému zapojit radarem, nakonec ale z USA dostanou jen dva počítačové terminály, které budou hlásit vypálení nepřátelské střely. Po fiasku s původním projektem načrtává Washington a Praha zařízení, pro které se hodí přezdívka „antiradar“ – nepřijdou s ním do země žádní američtí vojáci, nebude to stát v Brdech a smlouvy se možná nebudou muset schvalovat v parlamentu. Česko má provoz zařízení, kterému diplomaté dříve kopající za radar říkají „mašinka“, nebo „dvě televize“, stát dvacet milionů korun ročně. Rozjezd systému by platily USA.
„S jednáním o protiraketovém centru čekáme na schválení základního konceptu protiraketové obrany NATO, který, pokud to vyjde, bude schválený v listopadu na summitu v Lisabonu,“ říká ministr obrany Alexandr Vondra. Američtí experti si už obhlédli místa, kde by terminály umístili. Část by byla na Generálním štábu v Praze a druhá na velitelství protivzdušné obrany v Hlavenci u Staré Boleslavi. „Americká strana potvrdila technickou způsobilost těchto míst,“ stojí v materiálu ministerstva obrany.
Bez NATO už ne Armáda zařízení charakterizuje jako příslušenství, „jejichž prostřednictvím ČR získá téměř v reálném čase přístup k informacím o odpálení balistických střel zachycených americkými senzory a o místu jejich předpokládaného dopadu.“ „Smysl to má, jen je-li to zapojené do systému NATO,“ dodal ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.
Projekt původního radaru mimo jiné skončil na tom, že vláda Mirka Topolánka neměla hlasy pro prosazení česko-amerických smluv v parlamentu. V případě centra včasného varování by se USA a česká vláda dohodly jen v rámci memoranda o porozumění, které by možná nemuselo jít do hlasování zákonodárcům. Radarové smlouvy zůstanou podle Schwarzenberga dál „u ledu“.
Protiraketové počítače by obsluhovali pouze Češi, žádní uniformovaní muži a ženy z USA by do země nepřišli. Právě pobyt americké armády používali odpůrci radaru jako hlavní argument proti radaru v Brdech.
