PRAHA Čím dále tím více je pro občany Česka nezbytné znát podrobně lokalitu, ve které se nachází jejich nemovitost.
A dostatečný již není jen název města či ulice, kde se nalézá. Důležitým údajem se stává i označení zóna 1, zóna 2, zóna 3, zóna 4.
Právě do čtyř zón dělí pojišťovny území státu v závislosti na míře rizika, že danou oblast postihnou povodně. Čtyřka je nejrizikovější, povodeň tu může být každých dvacet let. Málo riziková je zóna dvě, která představuje míru rizika stoleté vody a větší. Pravděpodobnost povodně na tomto místě během jednoho roku je asi jedno procento.
Neznamená tedy, že se zde povodeň vyskytuje pravidelně jednou za sto let, ale vyjadřuje pravděpodobnost výskytu povodně za dlouhé časové období. „Stejně tak samozřejmě neplatí, že když se zde povodeň vyskytla například vloni, můžeme další očekávat až za 99 let,“ upozorňuje mluvčí České asociace pojišťoven Marcela Kotyrová.
Příklad povodní z roku 1997 a 2002 dokládá, že obě povodně byly větší než staleté, přesto se vyskytly v odstupu pouhých pěti let. Pojistka podle mapy Příslušnost nemovitosti k dané povodňové zóně určuje nejenom pravděpodobnost, že bude objekt postižen „velkou vodou“, ale také podmínky pojištění nemovitosti.
„Téměř všechny pojišťovny, které v Česku nabízejí pojištění majetku, povodňové mapy využívají od roku 2003. Rozdíly jsou ve způsobu využití,“ řekla Kotyrová. „Některé pojišťovny promítají údaj o rizikové zóně přímo do ceny pojistného, jiné upravují výši limitu ročního plnění nebo spoluúčasti v závislosti na zóně, případně požadují určitá opatření na zabezpečení majetku pro případ povodně,“ dodala.
Některé objekty, které se vyskytují v nejrizikovější čtvrté zóně, na pojištění proti povodním a záplavám nedosáhnou. „Pojistíme je proti ostatním škodám, jako jsou krádeže, vichřice či kroupy, pojištění proti povodním a záplavám z balíčku vyjmeme,“ uvedla mluvčí České pojišťovny Dagmar Koutská.
„Pojištění kryje nahodilé události. Nemůže krýt jevy, které se opakují pravidelně téměř každý rok,“ zdůraznil mluvčí pojišťovny Kooperativa Milan Káňa.
Podle risk manažera České pojišťovny Tomáše Procházky se v nejrizikovější zóně 4 nachází až šest procent objektů. Některým z nich ale pojišťovny přesto pojistku nabídnou - když jejich majitelé prokážou vybudování účinných protipovodňových opatření.
Zkontroluj si sám Ověřit si pravděpodobnost povodní může v podstatě každý. Česká asociace pojišťoven již v květnu zprovoznila internetovou stránku, kde je možné ověřit, v jaké povodňové zóně se objekt nachází. Mapu od května zhlédlo kolem 45 tisíc lidí. „Rekordní počet návštěv jsme měli v období 9. až 11. srpna, kdy ji v průměru využilo přes šest tisíc uživatelů denně,“ řekla Kotyrová.
Až dosud mapy nezohledňovaly výskyt bleskových povodní. Pojišťovny proto začnou od příštího roku využívat mapy nové, které již zohlední i tento druh povodní.
***
ŘEČ POJIŠŤOVÁKA
Povodeň
* Lze ji definovat jako zaplavení místa pojištění vodou, která se přechodně vylila z břehů vodních toků nebo z břehů nádrží.
Záplava
* Je situace, kdy dojde k zatopení pojištěného objektu proudící nebo stojící vodou z jiných příčin, než z důvodu povodně.
