PRAHA Češi mohou v blízké budoucnosti zaplatit tvrdou daň za svou zálibu cestovat k moři. Vystavovat své středoevropské bledé tělo nárazově intenzivnímu jižnímu slunečnímu záření je skoro jako vypisovat si žádanku na vyšetření do onkologické ordinace.
Odborníci poukazují na rostoucí počty nových případů zhoubného kožního nádoru, melanomu. Zatímco v roce 1985 se objevovalo v populaci ročně zhruba šest nových případů na 100 000 obyvatel, v současnosti je to už téměř třikrát více. Lékaři popisují i zvýšený výskyt pigmentových névů u malých dětí, tzv. mateřských znamének na kůži, která do budoucna riziko výskytu melanomu umocňují.
„Je statisticky potvrzeno, že výskyt pigmentových névů u dětí vzrostl. Jedním z významných faktorů jejich vzniku je působení UV záření. Dříve pobývaly v létě děti po táborech a moc se nesvlékaly. Dnes s nimi rodiče jezdí k moři a tam je před sluncem často nedostatečně chrání,“ řekl předseda České dermatovenerologické společnosti a přednosta kliniky dermatovenerologie pražské vinohradské nemocnice Petr Arenberger.
Souvislost zvýšené četnosti névů a melanomů se změnou životního stylu po otevření hranic v roce 1989 je podle Arenbergera velmi pravděpodobná. „K podobnému trendu došlo v poválečném Německu. V 60. letech se Němci vzpamatovali z důsledků války a začali cestovat na jih k moři. A po zhruba 15 letech, což je obvyklá doba latence melanomu, tam odborníci zjistili nárůst kožních novotvarů,“ uvedl.
Pokračování na straně 6
Češi si jezdí k moři pro riziko rakoviny kůže
Dokončení ze strany 1
Nejnáchylnější ke vzniku nových névů jsou právě malé děti do zhruba pěti let a pak v pubertě.
„V útlém dětství by se měly vystavovat intenzivnímu slunečnímu záření co nejméně nebo alespoň důsledně používat ochranné krémy s faktorem 50 a více,“ řekl Arenberger.
Brát pigmentové névy na lehkou váhu odborníci rozhodně nedoporučují. Zhruba 30 procent melanomů totiž začne vyrůstat právě na jejich podkladě. „Čím více névů člověk na těle má, tím je riziko onemocnění v pozdějším věku pochopitelně vyšší,“ řekl Arenberger.
Nejvíce nemocných je mezi 50. a 74. rokem.
Podle Karla Ettlera, přednosty kliniky nemocí kožních a pohlavních FN Hradec Králové, exdistuje více stimulů, které mohou vést ke vzniku pigmentových névů a zhoubných melanomů. „Některé děti se s pigmentovými névy už narodí, protože k tomu mají genetické předpoklady. Vliv mohou mít i chemické látky obsažené v životním prostředí. Ale expozice UV záření je jednoznačně největším rizikem,“ souhlasil Ettler.
Záleží i na jejich tvaru (tzv. displastické névy - rozeklané, nepravidelných tvarů, s vertikálními výstupky - jsou nebezpečnější), na výskytu choroby u přímých příbuzných atd.
Česká populace je podle Ettlera zvyklá na středoevropské podmínky. Ostřejší jižní slunce riziko vzniku změn na kůži zvyšuje stejně jako zlozvyk Čechů „spálit se“ za jedno odpoledne.
„Riziko zvratu ve zhoubné bujení není obrovské. Ale existuje a my na ně musíme upozorňovat,“ dodal Ettler.
